Rusko budí strach, ale větší obavy mám z brutální dobyvačnosti Číny, přiznává spisovatelka Denemarková

To, jak vlivní Číňané dokážou být, je podle spisovatelky vidět v Africe nebo Latinské Americe. „Kde se přes obchod dostávají i k moci politické – země se zadluží a pak jsou na Číně závislé,“ popisuje.

Čtěte také

Nová hedvábná stezka nepřinese milodary. Investované peníze bude Čína chtít zpět, říká sinolog

Denemarková si všímá i toho, o čem se diskutuje na čínských sociálních sítích nebo v médiích, tedy toho, co je tam tzv. jen ve vzduchu a nikdo to jakoby pořádně nesleduje.

„Posílají mi to čínští přátelé a často to vypadá jen jako spekulace,“ naznačuje. „A teď se v tom jejich narativu objevuje jedna zajímavá věc, a to že Vladivostok, který leží ve východní části Ruska a kde žije málo lidí, ale je hodně nerostných surovin, přece byl dřív součástí Číny. A že nerovné dohody na přelomu 19. a 20. století byly nespravedlivé,“ všímá si ohýbání historie.

To by prý také mohlo naznačovat, že Rusko brzy skončí jako region ovládaný Čínou.

Spisovatelka tak Si Ťin-pchingovu vizi vnímá jako ekonomické podmanění světa, zároveň i jako dobyvačnost.

Čtěte také

Číňané demonstrují, aby s nimi bylo zacházeno jako s lidmi. Si Ťin-pching ale nemůže přiznat omyl, soudí sinoložka Lomová

„Myslím, že to skutečně dobyvačné je, dokonce brutálně dobyvačné. Ale tváří se to velice kultivovaně a sofistikovaně. To se už ukázalo na jejich vlastních projektech – ať už to byla Hedvábná stezka, nebo nové instituty pro vědecký svět. Tváří se, že jde o vědu nebo o ekonomiku, ale vzápětí prezentují ideologický projekt. Oni tak používají ideologii, ne zbraně. Ty nepotřebují.“

Zároveň připomíná, že „obsadili“ už i různé mezinárodní instituce, ale opět chytře, protože  jsou největšími sponzory. „A ten, kdo je největší sponzor, má také největší rozhodovací právo.“

A proti této dravosti a dobyvačnosti se Západ prý zatím neumí moc bránit, přitom je zajímavé, že čínská politika je vzorem mnohých evropských populistů i těch, kteří tíhnou k autoritářským systémům.

Brutální policejní stát

„Čína dokázala vytvořit něco jedinečného, co tady v historii nikdy nebylo. Spojila vládu jedné komunistické strany – která tedy vlastně už ani komunistická není – s tím nejbrutálnějším z kapitalismu, kdy vše rozhoduje trh.“

Čtěte také

Napadení Tchaj-wanu by otřáslo světovou ekonomikou. Ukrajinská krize je oproti tomu přípravou, tvrdí sinolog Hála

„Takže vládne tuhý, brutální policejní stát, kterému se ekonomicky výborně vede, který vše kontroluje a proti tomu se bojuje těžko.“

Měli jsme podle spisovatelky mnoho let na to, to pochopit a začít se vymezovat. „Chtělo to říkat, že obchod je důležitý, ale my máme jiné hodnoty a nebudeme poslouchat podmínky Číny. Za prezidenta Miloše Zemana jsme se ale dlouho nechovali jako suverénní stát, spíš jako nějaký čínský satelit.“

„Zeman taky o tom brutálním policejním státu mluvil jako o harmonické stabilizované společnosti, která nám má být příkladem,“ připomíná.  

Čtěte také

Dojde k překrytí státních struktur strukturami stranickými. Veškeré rozhodování tak bude jen v rukou vedení Komunistické strany Číny, myslí si sinoložka Lomová

Dlouho se tradovalo, že světové totalitní mocnosti sice chtějí řídit svět, demokracie jim vlastně vadí, ale každý by v té zatracované Evropě chtěl žít. „Ani to už dnes neplatí,“ tvrdí Denemarková.

„Vláda jim naopak říká, že jen oni jdou tou správnou cestou, ale Evropa a tradiční demokracie euroamerické civilizace ukazují, jak jsou slabí,“ dodává.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu. (repríza)