Číňané demonstrují, aby s nimi bylo zacházeno jako s lidmi. Si Ťin-pching ale nemůže přiznat omyl, soudí sinoložka Lomová
Nespokojenost Číňanů s politikou nulového covidu, kterou prosazuje komunistické vedení, vyústila v dlouho nevídané protesty proti režimu. V Šanghaji dokonce protestující vyzývali k odstoupení prezidenta Si Ťin-pchinga a ukončení vlády komunistické strany. „Protesty byly neseny řadou témat a tohle rozhodně není dominantní. Je ale pozoruhodné, že zaznívají i tato politická hesla,“ upozorňuje sinoložka Olga Lomová.
Svorníkem protestů jsou koronavirová opatření, zahrnují v sobě ale i požadavek svobody: „Chtějí svobodu, občanská a lidská práva a aby se s nimi zacházelo jako s lidmi. Neprotestuje se nutně proti covidovým opatřením jako takovým, ale za to, aby byla v souladu se zákonem,“ vysvětluje.
Čtěte také
Mezi demonstranty prý jsou významně zastoupení mladí a vzdělaní lidé a studenti univerzit. „Překvapila mě velká míra angažovanosti dívek a razance, se kterou protestující vystoupili. Roli hraje i pocit ponížení, jak se s nimi zachází, například během každodenních testů, kdy se jim brutálním způsobem šťourají v hrdle,“ přibližuje.
Na čínském internetu se prý také hojně diskutovalo o tom, že na mistrovství světa ve fotbale jsou diváci na stadionech bez respirátorů: „Číňané obecně milují fotbal a najednou vidí, že se tam všichni radují a oni ani nemůžou jít do hospody dívat se na přenos.“
Když je někde podezření na covid, tak se s tím prostě nepářou a zatarasí východ z domu.
Olga Lomová
Protesty odstartovala tragédie ve městě Urumči v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, kde při požáru výškové budovy zahynulo nejméně deset lidí. Podle místních byly požární úniky uzavřené právě kvůli covidovým opatřením.
„V Urumči je lockdown od srpna, což je právě jedno z těch plošných opatření. Když je někde podezření na covid, tak se s tím prostě nepářou a zatarasí východ z domu. Podobná kauza byla v létě, kdy lidé nemohli utéct z domu při zemětřesení,“ podotýká sinoložka.
Revoluce nebude
Počty nově nakažených se v Číně blíží 40 tisícům denně, což je na tamní poměry velmi mnoho. Podle Lomové je to důkaz, že politika nulového covidu nefunguje:
Čtěte také
„Virus se vyvíjí, jeho šíření je čím dál snazší a lidi není možné úplně izolovat. Zároveň ten systém není založený na spolupráci institucí a obyvatel, ale jde o jednostranný tlak až násilí. Vykonavatelé opatření mohou být někdy brutální, jindy jsou laxní a bez přemýšlení plní rozkazy. Nejde jim o výsledek, jen si u vedoucího udělat čárku,“ konstatuje.
Čínský politický systém charakterizuje jako byrokratický, centralizovaný a v poslední době personalizovaný v osobě generálního tajemníka Si Ťin-pchinga. „Když zavelí nulový covid, tak všechny orgány dostanou příkaz za každou cenu zabránit šíření koronaviru, i kdyby hořelo. V Urumči byly situace, kdy lidé neměli, co jíst, protože byl lockdown a oni si nesměli dojít nakoupit,“ popisuje.
„Si Ťin-pching v tuto chvíli vládne způsobem absolutního moudrého vládce, který má vždycky pravdu, nikdy se nemýlí a všechny problémy vyřeší. Nemůže připustit, že je omylný – kvůli systému a kultu osobnosti, který vytvořil, ale není to ochoten udělat ani on sám osobně,“ soudí Lomová.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Virolog Grubhoffer: Politika nulového covidu je nesmyslná. V této fázi jsem příznivcem promořování
„V totalitní Číně vidíme, že když se tyto věci vymáhají v absurdních podmínkách malých desítek případů ve velkých městech, tak to vede k tomu, že se lidé vzepřou.“
-
Je tajuplný a zatím o něm skoro nic nevíme. Dlouhý covid ale existuje, tvrdí biochemik Konvalinka
Covid-19 tu s námi zůstane a musíme se s ním naučit žít. I přes vakcíny a léky zabraňující šíření viru v těle se ale lékaři stále častěji potýkají s tzv. dlouhým covidem.
-
Imunolog Václav Hořejší: Covid už můžeme brát jako jiná onemocnění. Povinné očkování není nutné
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek přiznal, že ho zaskočila letní vlna covidu. Prý ji nikdo nečekal. „Dala se čekat,“ oponuje imunolog. „Ale nemoc je relativně mírná.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.