Potřebujeme citlivé muže i ženy, říká Radka Denemarková

Spisovatelka a publicistka Radka Denemarková stojí za myšlenkami Václava Havla a často na ně upozorňuje. „Jeho úvahy jsou skutečně nadčasové,“ říká host Osobnosti Plus.
„Trošku jsme ho tu zredukovali a trošku se mu vysmíváme, ale jeho život i myšlenky jsou velice silné,“ říká o prvním polistopadovém a českém prezidentovi a dodává:
„Stále si nechávám, byť provokativní naději, že někdo takový, jako byl Václav Havel, dnes mezi mladými lidmi je.“
Spisovatelka, literární historička, scenáristka, překladatelka německých děl a dramaturgyně Radka Denemarková vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy a roku 1997 zde získala doktorát. Působila jako vědecká pracovnice Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR, též jako lektorka a dramaturgyně v pražském Divadle Na zábradlí. Scenáristicky se podílela na televizních dokumentech o význačných českých osobnostech. Články, recenze a studie publikuje například ve Tvaru a České literatuře. A já pořád kdo to tluče je její prozaickou prvotinou, úspěšným románem jsou Peníze od Hitlera, v současnosti uvedla na knižní trh novinku Hodiny z olova. Má syna Jana a dceru Ester.
Rozmělněný život
Díky své nekompromisnosti a otevřenosti je autorka poněkud stranou české spisovatelské obce. „Tohle jisté vyloučení se odehrálo už před lety. Byla jsem nesmírně nešťastná z reakcí na mou knihu Peníze od Hitlera, která je jednou z mých nejpřekládanějších. Myslela jsem si, že je to modelová situace. Tyto reakce byly nesmírně agresivní a nezralé,“ říká a dodává:
„Uvědomila jsem si, že mě to nesmí ovlivnit. Lidé mají rádi jednoduchá řešení. Myslím si dokonce, že vlna rasismu, sexismu a antisemitismu, která se navrací, souvisí s elementární hloupostí. Lidé chtějí jednoduchost. Ta ale nepřináší nic, jen rozmělňuje život.“
Potenciál druhé poloviny lidstva
Spisovatelka je známá jako podpůrkyně žen ve společnosti.
Nevěděla jsem, jestli jde o literaturu, nebo o politiku, říká o své návštěvě Číny Galina Miklínová

Rodinný animovaný film Lichožrouti vznikal sedm let a jeho výtvarnice a režisérka Galina Miklínová s ním sklízí úspěchy po celém světě. „V Americe mě zasáhla srdečnost, o které se v Evropě říká, že je hraná. Mně v ní ale bylo velmi dobře,“ říká o své cestě do Spojených států host páteční Osobnosti Plus.
„Slovo feminismus nepoužívám. Velice se líbí hlavně mužům, protože má v sobě velice negativní nádech. Používám místo toho termín, že je to boj za lidská práva. Zjistila jsem, že musím používat i jiný jazyk, aby tomu muži rozuměli, tedy využíváme potenciál druhé poloviny lidstva. Potřebujeme citlivé muže i ženy. Chovám se jako člověk nezávisle, svobodně a nechci o tom diskutovat,“ vysvětluje.
Čína je brutální stát
Denemarková v souvislosti s aktuálním děním a sympatiemi Miloše Zemana k Čínské lidové republice vzpomíná na svoji návštěvu a dojmy z této komunistické země. „Je to brutální stát. Pocítila jsem to například na tom, že jsme byli sledovaní. Nejvíc je to vidět na situacích, které se dějí v běžném životě. Jedinec neznamená nic,“ říká a uvádí vlastní zkušenost, která se netýká politického dění:
„V Pekingu došlo k dopravní nehodě, kde přejeli ženu. Evropané jí šli pomoct. Číňanům to bylo jedno. Pak mi vysvětlili, že když někdo zaviní autonehodu, musí se vyrovnat se zraněným. Ale protože přijíždí lidé z chudého venkova, kteří se ve velkých městech motají, tak k nehodám dochází často. Je jednodušší, když přejedete venkovana a on zemře. Takže se s ním nemusíte vyrovnávat a viník nejde do vězení, neboť se vysvětlí, že si to venkovan způsobil sám,“ uzavírá smutnou vzpomínku na Čínu.
Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s jejím hostem. Dozvíte se, co si spisovatelka Radka Denemarková myslí o paměti společnosti a o současném vnímání komunistického režimu.
Související
-
Člověk nemusí obětovat identitu, ale žít v nové zemi jako ti druzí, říká Ivan Binar
Spisovatel a překladatel Ivan Binar po dvouletém věznění komunistickým režimem z ideologických důvodů musel nuceně opustit Československo...
-
Spisovatelku Denemarkovou kvůli podpisu petice nepustili do...
ROZHOVOR. Jedna z nejuznávanějších současných spisovatelek Radka Denemarková se měla v Číně zúčastnit připomínkové akce k holocaustu. Těsně předtím, než dostala do ...
-
O novém románu Radky Denemarkové a Hacknuté češtině
Kde čerpala inspiraci pro nový román Radka Denemarková? Jakými výrazy nás obohatí titul Hacknutá čeština? Které další knížky vybrala Kateřina Kadlecová?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.