Potřebujeme citlivé muže i ženy, říká Radka Denemarková

„Trošku jsme ho tu zredukovali a trošku se mu vysmíváme, ale jeho život i myšlenky jsou velice silné,“ říká o prvním polistopadovém a českém prezidentovi a dodává:

„Stále si nechávám, byť provokativní naději, že někdo takový, jako byl Václav Havel, dnes mezi mladými lidmi je.“

Rozmělněný život

Díky své nekompromisnosti a otevřenosti je autorka poněkud stranou české spisovatelské obce. „Tohle jisté vyloučení se odehrálo už před lety. Byla jsem nesmírně nešťastná z reakcí na mou knihu Peníze od Hitlera, která je jednou z mých nejpřekládanějších. Myslela jsem si, že je to modelová situace. Tyto reakce byly nesmírně agresivní a nezralé,“ říká a dodává:

„Uvědomila jsem si, že mě to nesmí ovlivnit. Lidé mají rádi jednoduchá řešení. Myslím si dokonce, že vlna rasismu, sexismu a antisemitismu, která se navrací, souvisí s elementární hloupostí. Lidé chtějí jednoduchost. Ta ale nepřináší nic, jen rozmělňuje život.“

Potenciál druhé poloviny lidstva

Spisovatelka je známá jako podpůrkyně žen ve společnosti.

Nevěděla jsem, jestli jde o literaturu, nebo o politiku, říká o své návštěvě Číny Galina Miklínová

• Upravit
• Smazat

Rodinný animovaný film Lichožrouti vznikal sedm let a jeho výtvarnice a režisérka Galina Miklínová s ním sklízí úspěchy po celém světě. „V Americe mě zasáhla srdečnost, o které se v Evropě říká, že je hraná. Mně v ní ale bylo velmi dobře,“ říká o své cestě do Spojených států host páteční Osobnosti Plus.

„Slovo feminismus nepoužívám. Velice se líbí hlavně mužům, protože má v sobě velice negativní nádech. Používám místo toho termín, že je to boj za lidská práva. Zjistila jsem, že musím používat i jiný jazyk, aby tomu muži rozuměli, tedy využíváme potenciál druhé poloviny lidstva. Potřebujeme citlivé muže i ženy. Chovám se jako člověk nezávisle, svobodně a nechci o tom diskutovat,“ vysvětluje.

Čína je brutální stát

Denemarková v souvislosti s aktuálním děním a sympatiemi Miloše Zemana k Čínské lidové republice vzpomíná na svoji návštěvu a dojmy z této komunistické země. „Je to brutální stát. Pocítila jsem to například na tom, že jsme byli sledovaní. Nejvíc je to vidět na situacích, které se dějí v běžném životě. Jedinec neznamená nic,“ říká a uvádí vlastní zkušenost, která se netýká politického dění:

„V Pekingu došlo k dopravní nehodě, kde přejeli ženu. Evropané jí šli pomoct. Číňanům to bylo jedno. Pak mi vysvětlili, že když někdo zaviní autonehodu, musí se vyrovnat se zraněným. Ale protože přijíždí lidé z chudého venkova, kteří se ve velkých městech motají, tak k nehodám dochází často. Je jednodušší, když přejedete venkovana a on zemře. Takže se s ním nemusíte vyrovnávat a viník nejde do vězení, neboť se vysvětlí, že si to venkovan způsobil sám,“ uzavírá smutnou vzpomínku na Čínu.

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s jejím hostem. Dozvíte se, co si spisovatelka Radka Denemarková myslí o paměti společnosti a o současném vnímání komunistického režimu.