Člověk nemusí obětovat identitu, ale žít v nové zemi jako ti druzí, říká Ivan Binar

Ivan Binar, spisovatel a překladatel
Ivan Binar, spisovatel a překladatel

Spisovatel a překladatel Ivan Binar po dvouletém vězněí komunistickým režimem z ideologických důvodů musel nuceně opustit Československo. Odešel do Vídně, kde se mohl realizovat.

Nikdo nás k ničemu nenutil, nikdo o nás nerozhodoval, nikdo nám neházel klacky pod nohy. Žili jsme konečně svobodně, i když v cizím prostředí. Ale pokud má člověk dost energie a vůle, tak to překoná. Já jsem se ve Vídni, po nějaké době, cítil jako doma, protože Rakušané jsou stejní jako my. Mají dvě ruce, dvě nohy a jednu hlavu. A tak to asi bude obdobné i v jiných zemích,“ vrací se ke svému odchodu z totality.

Doplňuje svoji úvahu o kulturní rozměr člověka. Bezděky tak osobní zkušeností reaguje na aktuální téma migrace a civilizačního ovlivnění: „Člověk nemusí chtít splynout, nemusí obětovat svoji identitu, ale žít tak, jako ti druzí.“

Spisovatel a překladatel Ivan Binar studoval češtinu, dějepis a výtvarnou výchovu na Pedagogickém institutu Ostrava. Poté vyučoval na základní škole. Souběžně s tím pracoval v zájmovém centru mládeže, redigoval časopis Tramp a publikoval v řadě dalších časopisů. Po roce 1965 se významně podílel na ostravském studentském divadle Pod okapem. V roce 1971 byl zatčen a odsouzen za pobuřování, kterého se měl dopustit při muzikálu Syn pluku. Vězněn byl až do roku 1973, po svém návratu se stal ineditním spisovatelem, byl zaměstnán v několika manuálních profesích. Roku 1977 emigroval do Rakouska, kde působil jako překladatel a restaurátor keramiky. Roku 1983 se přestěhoval do Mnichova, kde se stal redaktorem Rádia Svobodná Evropa. Roku 1994 se vrátil do Prahy. Působí jako spisovatel na volné noze. V letech 2003-2004 byl předsedou Obce spisovatelů.

Lidé pasivně čekají

Z Vídně pokračoval na Západ, do německého Mnichova. Po návratu z exilu má proto  srovnání tváře demokracie v jednotlivých středoevropských zemích. O současné společenské situaci v Česku říká: 

Daniel Kroupa: Vzpomeňme na Václava Havla

Vzpomínka na Václava Havla

V roce 1996 při slavnostní večeři ve Štrasburku místopředseda Evropského parlamentu pronesl slavnostní řeč, ve které zpaměti citoval slova Václava Havla.

Mám pocit, že tu demokracie funguje a že si o věcech rozhodujeme sami. Nikdo nás nenutil zvolit pana Zemana podruhé prezidentem. Ne, ne. Byl zvolen většinou, a proto ho máme. Je to náš osud. Když s ním hrubě nesouhlasím, mohu říct do rádia, že nemám rád pana prezidenta. A to stačí. Ale bylo by dobré, kdyby si to uvědomili všichni lidé a kdyby si všichni lidé uvědomili, že rozhodují o svém osudu. A ne, že budou jen pasivně čekat, co spadne z nebe,“ vysvětluje a dodává:

U nás se pořád čeká na nějakého spasitele, na někoho, kdo to udělá, kdo to zmákne. A to byl vlastně i Václav Havel, na kterého se lidé upínali. Visel všude v hospodách, a pak si stěžovali: ‚Ten Havel to neudělal, jak jsme to chtěli‘“.

V Česku se stále čeká na spasitele.
Ivan Binar

Ivan Binar popisuje podobnou závislost i na Václavu Klausovi a téma uzavírá: „Jak říkal Masaryk, že máme tož tu demokracii a teď ještě potřebujeme nějaké ty demokraty. A ti nám chybí pořád.“

Vladimír Dzuro: Z Prahy můžete těžko posuzovat, jak byste se zachovali, kdyby vám vyvraždili rodinu

Vladimír Dzuro

„Z vyšetřovatele se stal byrokrat,“ říká Vladimír Dzuro, elitní vyšetřovatel a bývalý kriminalista, který dnes vede Úřad pro vnitřní záležitosti OSN v New Yorku. Jeho nynější zaměstnání a šetření korupce se silně liší od vyšetřování válečných zločinů, které dříve vedl na Balkáně.

Síťka na nápady

Binar píše nejen pro dospělé čtenáře, ale také pro děti. Přirovnává své psaní ke skákání do neznámé tůně.

„Rád do ní skáču. Ale blbé je na tom to, že je třeba tu tůň hledat. A když není, tak potom chodím jako vrtohlavá ovce a nevím, do čeho sáhnout. Když ale potom přijde nápad, tak to je radost psát. Velká radost,“ říká překladatel a spisovatel. „Kolem létají knížky a nápady a člověk má síťku a chytá je do ní. A pak to špendlí na papír,“ dodává.

Poslechněte si celý rozhovor s hostem Osobnosti Plus. Ivan Binar bude ještě hovořit o svých rodičích nebo o tom, co by si ještě rád, třeba i znovu, přečetl.  

Spustit audio
autoři: Lucie Vopálenská, Kateřina Tesařová

Související