Radka Denemarková: Pravda je jen jedna. Už odmítám diskutovat o tom, že musíme chápat Lukašenka nebo Putina
Čtyřnásobná držitelka ceny Magnesia Litera, autorka a předkladatelka Radka Denemarková aktuálně pracuje na dvou románech. Jeden se odehrává v 19. století, ale týká se současnosti, nastiňuje. „Předminulé století zaplavilo naši společnosti slovy, která nesnáším, jako národ nebo vlast. Ale v šovinistickém duchu. Nejvíc šokující pro mě bylo, že rasismus a antisemitismus byla vlastně běžná věc dokonce vědců a intelektuálních elit.“
Na našem území se navíc vlivem národního obrození utvářela mentalita, s níž bojujeme dodnes, upozorňuje spisovatelka a přiznává:
Čtěte také
„Potřebovala jsem trochu rozloupnout i to, co mám sama pod kůží, protože jsem se tady narodila. Chci se k tomu postavit čelem a odsunout jistá tabu, která tu stále zůstávají.“
Druhý román, kterému se věnuje souběžně, vypráví o Tchaj-wanu. „Tamní návštěva byl pro mě šok, protože je to skutečně jiná Čína. A já tu perspektivu obracím a vždy říkám, že i tak může pevninská Čína vypadat.“
Cichanouská a ženská síla
Radka Denemarková se aktivně zajímá o osudy lidí utlačovaných nedemokratickými režimy – zapojila se například do psaní dopisů vězněným odpůrcům režimu Alexandra Lukašenka v Bělorusku.
Čtěte také
Příběh blogera Sjarheje Cichanouského a jeho manželky Svjatlany, kteří se režimu postavili – Sjarhej byl odsouzen na osmnáct let a Svjatlana Cichanouská kandidovala v prezidentských volbách, které byly zmanipulované ve prospěch Lukašenka, a dnes je představitelkou běloruské opozice v zahraničí – je podle spisovatelky ukázkou ženské síly.
„Ženy se do toho vložily s novou energií, s něčím, co neznáme z minulých staletí. Že existuje solidarita žen,“ připomíná podobu tamních protestů, které často vedly právě ženy.
Pravda je jen jedna. Už o tom odmítám diskutovat, že musíme chápat Vladimira Putina nebo Lukašenka nebo koho.
Radka Denemarková
Denemarková věří, že je důležité, aby jména bojovníků za svobodu z veřejnosti nezmizela.
„Pravda je jen jedna. Už o tom odmítám diskutovat, že musíme chápat Vladimira Putina nebo Lukašenka nebo koho… Já je chápat mohu, ale to neznamená, že jim dám prostor. Ten mají dostat oběti, jen oběti.“
Děsí mě, jak funguje hloupost
Pandemická krize obnažila systémy jednotlivých států, říká autorka. „U nás je problém vláda, která to velice podcenila a v čele s premiérem dala na první místo jediné – slovo já a moje zájmy. Ale politika je o společenství.“
Čtěte také
Česká společnost ale podle ní jen čekala na nějaké téma, na kterém by se mohla rozštěpit. „Teď je to pandemie. Já lidi neodsuzuju, ale je to vliv hybridní války, lidé ani nechtějí diskutovat,“ soudí a kritizuje politiky, kteří využívají fake news ve svůj prospěch.
„Děsí mě, jak lidé zneužívají historii. Jak funguje elementární hloupost. Jak za pandemii může židovstvo a zároveň jsou schopni připíchnout si žlutou hvězdu,“ říká o lidech, kteří protestují proti pandemickým opatřením a tvrdí, že vládní kroky jsou na úrovni segregace lidí jako v době vzestupu nacismu.
Co Denemarkovou překvapilo, je nedůvěra společnosti k vědě. „Lidé mají raději příběhy, které se vůbec neliší od středověkých báchorek a bludů. Lidé potřebují příběhy, které jsou emotivně nabité. Kdyby ale četli literaturu, byli by citlivější k životu jiných,“ usuzuje.
Proč nelze neštěstí srovnávat? A v čem je holokaust problémem nás všech? Poslechněte si celý audiozáznam Osobnosti Plus Lucie Vopálenské.
Související
-
Úžasné životy: Režisér, herec a scénograf Petr Lébl podle spisovatelky Radky Denemarkové
Byl to enfant terrible českého divadla 90. let. Rozporuplný člověk, kontroverzní umělec, bezmezně obdivován nebo naprosto zatracován. Vzpomíná autorka Radka Denemarková,
-
Radka Denemarková: Pořád luštím tu křížovku, která se jmenuje člověk
Má čerstvou cenu Magnesia Litera za knihu Hodina z olova. Nedostala ji poprvé. Jaké to je pro spisovatelku Radku Denemarkovou?
-
„Chtěla jsem se podívat době pod sukni,“ říká Radka Denemarková o románu Hodiny z olova
Nový román Radky Denemarkové Hodiny z olova se sice odehrává v Číně, nejvíc se toho ale nakonec možná dozvídáme o Evropě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.