Romský koncentrák v Letech boří mýtus, že Češi byli za války jen oběti, píše rakouský deník

Důvod ignorace ze strany českých novinářů byl podle rakouského deníku jednoduchý. Výstava se totiž dotýkala tehdy v Česku naprosto tabuizovaného tématu. Expozice zpochybnila v české společnosti desítky let udržovaný mýtus o tom, že Češi byli v době nacistického běsnění výlučně oběti a nikoli viníci.

Možná i v souvislosti s debatou o novém polském zákonu, který poněkud kontroverzně nahlíží na otázku viny a neviny Poláků v době nacismu, se v Česku debata o koncentračním táboře v Letech znovu otevřela. Vyvolal ji předseda krajně pravicového hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura, který je zároveň místopředsedou Poslanecké sněmovny, všímá si Die Presse.

Upozorňuje, že politik česko-japonského původu nedávno existenci koncentračního tábora v Letech naprosto bagatelizoval. Podle jeho slov zařízení nikdy nebylo oplocené a vězni se v něm údajně mohli svobodně pohybovat. Jeden z Okamurových spolustraníků Lety dokonce označil za „neexistující pseudokoncentrák“. V důsledku těchto výroků teď několik poslaneckých frakcí požaduje odstoupení Okamury z vedení Sněmovny.

Pod českým dozorem

Jaká byla skutečnost, ukázala už zmiňovaná výstava, má jasno rakouský list. Tábor, který v roce 1939 zřídilo tehdejší Československo, později přešel pod německou správu. A i když ho nadále provozovali Čechoslováci, byl zcela obehnaný ostnatým drátem. Hlídky v něm vykonávali ozbrojení dozorci české protektorátní policie.

Romský koncentrační tábor Lety u Písku|foto: Radio Praha

V koncentračním táboře zemřelo na následky hladovění, těžké práce a nemocí přes 300 osob. Další stovky lidí byly deportovány do říšských vyhlazovacích táborů.

Český velitel Letů Josef Janovský byl v roce 1945 zatčen, trestní stíhání však bylo zastaveno. Tehdejší prokuratura ho znovu obvinila krátce před převzetím moci komunisty v únoru 1948.

Podle obžaloby Janovský fyzicky týral desítky vězňů, nechával je třeba nahé v mrazech polévat studenou vodou. Komunistická justice ale sadistického velitele tábora zprostila viny, připomíná Die Presse.

Vyzdvihuje, že česká vláda chce konečně po letech na místě koncentračního tábora vybudovat pamětní místo a k těmto účelům odkoupila sousedící vepřín. Ten chce nechat zbourat, aby mohlo být důstojně připomenuto utrpení Romů v době druhé světové války. Podle rakouských novin se však takový plán očividně některým lidem nelíbí.

Trapně popíraná vina

Spoluvinu Čechů na mučení Romů v minulosti kromě Okamury zpochybnili například bývalý prezident Václav Klaus nebo současný premiér v demisi Andrej Babiš z hnutí ANO, zmiňuje Die Presse. Tito politici se podle něj „poněkud trapným způsobem české vině bránili a existenci romského tábora popírali“.

Jiří Weigl, ředitel Institutu Václava Klause (IVK), se pokusil v jednom svém článku využít současnou debatu o holokaustu v Polsku a očistit Čechy od spoluúčasti na romském utrpení. Podle Weigla to byli výlučně nacisté, kteří měli hlavní slovo. „Musíme udělat vše pro to, aby se v souvislosti s Lety nezačalo mluvit o ‘českém koncentračním táboře‘,“ napsal ředitel ve svém článku.

Václav Klaus|foto: Wikimedia Commons

Die Presse nicméně upozorňuje, že novinář a politolog Ondřej Slačálek z Univerzity Karlovy ve svém výzkumu prokázal, že čeští dozorci v Letech měli mnohem větší podíl na spoluvině než třeba Poláci v nacistických koncentračních táborech na území Polska. Na rozdíl od Čechů totiž polští bachaři neměli téměř žádnou možnost spolurozhodovat, píše list.

LandesECHO, pražské německojazyčné noviny pro německou menšinu žijící v Česku, nedávno varovaly před možným vznikem podobného zákona jako v Polsku. „Doufejme, že debatu o romském táboře v Letech neukončí podobný zákon. Současná diskuze je totiž velmi důležitá pro uzdravení české národní duše,“ cituje závěrem pražské německojazyčné noviny rakouský deník Die Presse.