Rok 2020? Pokud dáme Dukovany Rusům, bude to pro naši nezávislost bezpečnostní katastrofa, myslí si ředitel Evropských hodnot Janda

U kulatého stolu s rohem diskutují (zleva) Jiří Leschtina, Milan Znoj (v popředí), Jakub Janda, Michael Žantovský a moderátor Jan Vávra
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy U kulatého stolu s rohem diskutují (zleva) Jiří Leschtina, Milan Znoj (v popředí), Jakub Janda, Michael Žantovský a moderátor Jan Vávra

Jaký bude nový rok 2020? Podle čtyř odborníků a hostů kulatého stolu Plusu se zřejmě nestane nic moc zvláštního a přelomového, bezpečnostní hrozby tady ale jsou.

Pokud si otázku na možné bezpečnostní hrozby položí výkonný ředitel bezpečnostního centra Evropské hodnoty Jakub Janda, tak vidí hned tři. 

„V první řadě bude sílit už tak obrovský tlak na to, jak se vláda rozhodne v oblasti jaderné energetiky. Jestli ustoupí prezidentovi Miloši Zemanovi a ruským zájmům a víceméně odevzdá stavbu budoucích jaderných bloků Dukovan ruské státní společnosti Rosatom. To by ale byla pro českou nezávislost bezpečnostní katastrofa,“ myslí si Janda. 

Další bezpečnostní hrozbu pak vidí v osobě, která obsadí pozici ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Vláda totiž v polovině prosince odvolala ředitele Dušana Navrátila s tím, že měl nízkou odbornost a nedostatečné manažerské a komunikační schopnosti. 

„Kdo bude novým ředitelem, totiž naprosto zásadně ovlivní, jestli bude mít čínská Huawei velký podíl na budoucích sítích páté generace v Česku, nebo ne.“ Třetí hrozbu spatřuje ve skupině PPF a v tom, jestli se rozhodne ve svém politickém vlivu u nás přitvrdit, nebo ne.

„PPF má v Číně rozpůjčováno opravdu hodně, zhruba 300 miliard korun. Anebo pochopí, že její rolí není ovlivňovat českou vnitřní a zahraniční politiku. A všichni tři hráči – tedy skupina PPF, Čína i Rusko mají už maximálně pouhé tři roky na Hradě podporu v osobě prezidenta. Čas jim běží,“ shrnuje Janda.

Žantovský důvod je skepsi nevidí

Když se ředitel Knihovny Václava Michael Žantovský ohlédne za projevy všech čtyř ústavních činitelů, kteří vidí naši budoucnost jen v růžových barvách, říká: „Jsem rád, že se tak shodují na optimismu, ale ani já nevidím důvod k nějak dramatické skepsi. Rozhodně je před námi nelehký rok, ekonomicky složitý a i velmi turbulentní v zahraniční politice přičemž o té domácí ani nemluvě. Ta je ale turbulentní už dlouho.“    

Politolog z FF UK Milan Znoj tvrdí, že v české politice žádné velké turbulence neočekává.

„Sice budou krajské a senátní volby…, kdy si všichni osahají své mocenské mantinely, vládní koalice, přes všechny snahy opozice i veřejných aktivit burcujících proti vládě, ale zřejmě vydrží. Ve světovém měřítku asi k dramatickým změnám dojde – zatím to jsou tektonické pohyby. Pro Evropu to jistě bude zlomový rok a Američané si zas budou dál osahávat meze své dominance.“ 

Hrajeme o právní stát?

Komentátor Jiří Leschtina souhlasí, že se doma asi nic moc nezmění. „U senátních voleb ale bude důležité, jestli se podaří udržet nezávislost a funkčnost některých institucí, o které se opírá demokratický právní stát. Nejde ale jen o Senát a pak i o veřejnoprávní média nebo o justici.“ 

Ještě před volbami se totiž bude měnit devět členů rady České televize, „což může mít silný důsledek na postavení ČT jako takové. I česká justice bude zažívat velkou diskusi o zákonu o státním zastupitelství, kde taky může dojít k převracení poměrů, tedy kdo rozhoduje o složení nejvyššího orgánů státních zastupitelství.“ 

Obecně bude podle Leschtiny důležité sledovat, jak dalece se bude i tady přelívat tendence, kterou už známe z dřív demokratických právních států, jako jsou Maďarsko a Polsko. 

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Jana Vávry.

Spustit audio
autoři: Jan Vávra, Věra Luptáková|zdroj: Český rozhlas

Související