Brexit je časostroj, který slibuje Britům staré dobré časy, soudí zpravodaj v Británii Jaromír Marek

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Častým tématem rozhovorů v Británii je otázka brexitu (ilustrační foto)

Velká Británie má za sebou perný rok. Premiér Boris Johnson vyhrál minulý týden parlamentní volby a jeho konzervativci získali ve sněmovně většinu. Příští rok čeká zemi brexit, ale také zhruba roční přechodné období. Jak vlastně brexit vidí samotní Britové teď, když už je neodvratný a co můžeme očekávat?

„Brexit je čistě anglická záležitost, čistě anglický projekt,“ vysvětluje v pořadu Interview Plus zpravodaj Českého rozhlasu ve Velké Británii Jaromír Marek.

Podle něj jde o odraz pocitu, který byl v Británii vždy přítomen, ale na pozadí. „Tedy ne ta úplně automatická příslušnost k Evropě. Když Brit, Angličan jede třeba jen za Kanál, tak už jede do Evropy. Když se baví o Belgii nebo Německu, tak je to v Evropě, ale Británie je Británie.“

S jistou mírou nadsázky se dá brexit ideově označit jako jakýsi časostroj, kterým se společnost chce vrátit do dob, kdy měla pocit, že bylo lépe, než je dnes.
Jaromír Marek

Jak poslední volby, tak referendum o brexitu souvisí s určitým generačním momentem, soudí novinář. „Čím je člověk, který se rozhoduje, starší, tím víc se přichyluje k brexitu a heslům, která sebou nesl.“

„Jako třeba vezměme zpátky kontrolu nad vlastní zemí, vraťme se do těch starých bukolických časů, kdy bylo dobře, kdy Británie něco znamenala,“ připomíná Marek.

Zpravodaj uvedl anekdotický příklad. „Do vysílání jedné  radiostanice a jejího pořadu o brexitu volala nějaká starší dáma a vzpomínala na to, jak když byla mladá, se prodávaly fish and chips zabalené do novin a dodnes si prý pamatuje tu specifickou vůni.“

„A potom přišla Evropská unie a její regulace, a od té doby se fish and chips do novinového papíru balit nesmějí, ale přitom to bylo tak krásné. Ale tady nejde o jídlo a EU, ale o to vrátit se do okamžiku, kdy ty hranolky tak krásně voněly, protože ta dáma v tu chvíli byla mladá.“

Je to určitá nostalgie, emoce. Proto také v referendu 2016 i v těchto volbách nemohli ti, kteří nesli myšlenku druhého referenda nebo setrvání v EU, nikdy vyhrát. Přinášeli argumenty ekonomické a politické, ale na druhé straně byly emoce, mládí, síla, staré dobré impérium a proti tomu nemůžete racionálně argumentovat.
Jaromír Marek

Zlořád divokého brexitu začne opět tikat

První únorový den roku 2020 prý ale příliš mnoho nezmění. „Dosud se zatím bavíme jen o tom, za jakých okolností a podmínek a kdy přesně Británie odejde z Evropské unie a nastane to přechodné období.“

To mělo původně nastat 30. března 2019 a skončit 31. 12. 2020. „Teď už je ale velká část tohoto období pryč, takže vše bude trvat jen 11 měsíců.“

„Když si vzpomeneme, jak dlouho se jednalo, schvalovalo a rozhodovalo o tom, jak bude vypadat odchod, tak teď je 11 měsíců na to, aby se vyjednaly budoucí vztahy ve všech možných oblastech od bezpečnosti po dopravu, veterinární, hygienické, potravinářské předpisy a tak dále.“

Navíc premiér Boris Johnson řekl, že se nebude nic prodlužovat. „Takže se vše musí stihnout a pokud se to nestihne, tak pořád bude tikat ten zlořád divokého brexitu, který už tikal Británii letos nejméně dvakrát.“

„Teď by něco jako odklad být už nemělo, takže se vracíme zpět do té nejistoty, která byla průvodním jevem celého letošního roku,“ konstatuje Jaromír Marek.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související