Máme pocit, že se ani po brexitu nic nemůže stát. Stejně jako lidé před první světovou válkou, varuje exministr Svoboda

Bývalý šéf diplomacie Cyril Svoboda
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Bývalý šéf diplomacie Cyril Svoboda

Už 12. prosince čekají Brity ve Spojeném království asi ty nejdůležitější předčasné volby, co kdy měli. „Velká Británie, ale i celá Evropa stojí na dějinné křižovatce,“ říká v Interview Plus bývalý šéf české diplomacie Cyril Svoboda (KDU-ČSL).

„Protože pokud odejde z Evropské unie, tak to bude něco zásadního pro Unii i NATO. Tento svět liberální demokracie, který až dosud držel pevně pohromadě, už tak pevně nedrží. To je velmi vážné a musíme se tím zabývat i my,“ doplňuje současný ředitel Diplomatické akademie a poradce vlády.

Česko sice má s Británii velmi dobré vztahy, ale brexit pocítíme všichni. „Jak se ale dívám na bezpečnost Evropy, na naši soudržnost, tak se teď v Moskvě musí pít dost šampaňského, když to takto ‚dobře‘ funguje a Evropa se rozkládá. Ostatně jsou země, kde říkají: ‚jen houšť‘. A to prosím nejsem zastáncem myšlenky, že (brexit) je výsledkem vlivu nějaké Ruské federace. Tohle si Britové dělají sami.“

Mohou předčasné britské volby ještě vůbec něco na dojednané smlouvě o odchodu (o brexitu) změnit? „Volby to změnit mohou, problém je volební systém, který je postavený na relativní většině. Takže mandát získá ten, kdo má v obvodě nejvíc hlasů, a tak ti, co reprezentují voliče v parlamentu, až tak úplně přesně nekopírují rozložení ve společnosti. Ale uvidíme, jak to ve čtvrtek dopadne.“

Konzervativci vs. liberálové vs. labouristé

Když se Svoboda pustí do volebních odhadů, tak pokud by vyhrál současný premiér Konzervativní strany Boris Johnson s takovým výsledkem, aby mohl postavit svou, jednobarevnou vládu, „tak Velká Británie odchází z Unie. Pokud ne, tak i já jsem pro druhé řešení, které nabízejí liberálové, tedy zůstat. Všechno mezi tím je pouhá agonie.“ A to i Labouristická strana Jeremyho Corbyna?

Jejich vítězství by prý bylo jen další protahování agonie. „Corbyn je učitel marxismu, tedy člověk velmi levicový, možná s nějakým republikánským myšlením. Je to ale taky muž, na kterého řada Britů odmítá vsadit vnitropoliticky. Nechtějí, aby v konstituční monarchii byl premiérem někdo takový.“

Labouristé sice říkají, že chtějí novou dohodu, kterou vyjednají a pak předloží k referendu spolu s otázkou, jestli by měli v Unii zůstat, nebo ne. Což je bohužel i podle Svobody celé překombinované.

„Navíc ani nic nového nevyjednají. Protože ten hlavní problém je irská pojistka, tedy rozdělení jednoho ostrova s jedním národem, kulturou a historií. Můžete na to dělat nejrůznější kouzla, tahat králíky z klobouku, ale to v té dohodě prostě bude vždy. Podle mě ani neříkají voličům pravdu, když tvrdí, že vyjednají něco nového, jiného. Možná nějaké nuance, možná nějaká jiná přechodná období, ale tento princip prostě opomenout nelze.“    

Chybí lídr pro setrvání

Co si ale možná až tak neuvědomujeme je, že teď se bude rozhodovat nejen o brexitu, ale i o budoucnosti celého království, protože se tak otevírá otázka, co bude s Irskem a možná i se Skotskem. 

„Když zvolí Johnsona, znamená to odchod, když liberály a labouristy, tak nové referendum… Chybí ale lídr, který by nabízel jasnou alternativu konzervativcům, který by jasně velel zpět. To je škoda.“

Podle Svobody totiž předsedkyně britské Liberálně demokratické strany Jo Swinsonová na to nemá sílu. „Není prostě tou určující silou… Ale jak vidím Evropu, především Francii, tak už není ochotna dál čekat na nějaké další průtahy britské strany.“

Doopravdy se nám kvůli brexitu rozpadá doslova pod rukama Evropa? Už teď totiž prosakují informace, podle kterých se probudily staré animozity mezi Francouzi a Brity, a nejen mezi nimi. „Určitě… Najednou se otevírají staré rány, které byly zašity, dávno srostly, jen je teď někdo opět rozevírá… Až donedávna Evropa někam šla, někam směřovala,… ale teď se jen ptáme, co je ten cíl a kam jdeme.“

Rozpadá se Evropa?

Celý problém je podle bývalého šéfa diplomacie Svobody v tom, že se v EU máme příliš dobře a myslíme si, že se nemůže nic stát, a tak si zahráváme už se samotnou podstatou EU. „Všichni mají pocit, že se jim nic nemůže stát, ale je třeba připomenout, že podobně se lidé cítili třeba v letech 1871–1914, mezi prusko-francouzskou válkou. A nakonec se Evropa téměř sama zničila první světovou válkou.“   

„Podobně, jak jsme si zvykli chodit k volbám. Zkusíme toho nebo onoho, vždyť o co jde. Když to ale bereme takto lehce, tak se z politiky stává, jak říkám, takový Daily Byznys. Každodenní operativní činnost… a chybí vize, kam směřovat…, a ta chybí všem politikům, i těm našim,“ dodává v Interview Plus.

Jak reálné je vystoupení Irska a Skotska ze Spojeného království? Co se stane s bývalými koloniemi po smrti Alžběty II.? Nejen na tyto otázky se ptal Jan Bumba.

Spustit audio

Související