Na Nový rok nám Babiš de facto oznámil obrat hospodářské politiky země, varuje ekonomka Lipovská

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Hana Lipovská

„K národu“ promluvili kromě prezidenta i další tři nejvyšší ústavní činitelé země: předsedové obou parlamentních komor a poprvé i premiér za hnutí ANO Andrej Babiš. „Za naší vlády stát převezme štafetu ekonomického růstu,“ řekl předseda vlády. Podle ekonomky je to významný obrat od roku 1989.

Ekonomka Hana Lipovská z brněnské Masarykovy univerzity v Interview Plus shrnuje slova, která na Nový rok, ale i z úst prezidenta republiky 26. prosince, zazněla.  

„Z ekonomického hlediska se všechna točila kolem dvou hlavních bodů, a to je riziko nové zelené ekonomiky a za druhé, že se máme dobře, lépe nebo nejlépe za posledních 30 let… Nejnosnějším projevem, který se snažil načrtnout nějakou ekonomickou vizi, byl jen ten poslední, tedy projev premiéra,“ říká.  

Celá Babišova promluva prý ale byla pouhou předmluvou k Národnímu investičnímu plánu, který jako ekonomka považuje za zajímavý ve třech oblastech. „Na jednu stranu se velmi silně hlásí k odkazu první republiky, především Jana Antonína Bati, na druhou stranu se snaží načrtnout jakousi hospodářskou politiku vlády. A na třetí straně je ten konkrétní seznam jednotlivých návrhů, které vláda spolu s kraji a obcemi přinesla,“ vyjmenovává.

Základní a strukturální problém Národního investičního plánu, který mluví o tom, že Česko bude během 30 let (do roku 2050) investovat ve výši 8 tisíc miliard korun, je podle Lipovské běžná rutina, kterou bychom stejně investovat museli.

„Je to na první pohled úctyhodná částka, zhruba 1,5násobek ročního HDP,… ale za první čtvrtstoletí (25 let) bylo stejným způsobem v naší zemi a v běžných cenách proinvestováno 6 tisíc miliard korun… Takže můžeme odhadovat, že bychom za 30 let těch 8 tisíc miliard utratili stejně… Národní investiční plán tedy není až tak velkolepý, jak na první pohled působí, a shrnuje jen to, co se v téhle zemi stejně dělá,“ myslí si.    

Baťa vs. Babiš

Pokud má porovnat plán Bati z roku 1937 a ten vládní, o kterém mluvil premiér, říká: „Zásadní rozdíl je v tom, že Baťa říká: musíme postavit dům, zasadit zahradu a vysadit nové stromy. Národní investiční plán ale tvrdí: budeme muset každá den kupovat šest rohlíků, jednou týdně dvě lahve mléka a máslo. Jinými slovy – zabývá se běžnou rutinou státu nebo investicemi, které stejně musejí být zaplaceny.“ 

Ekonomka Lipovská připomíná i další důležitou okolnost, a to že „stojíme na pokraji významné ekonomické nejistoty. Pokud se chceme vyhnout pádu do recese, nebo dokonce do krize… pak dává smysl, když má vláda nějaký zásobník nápadů nebo investic. V době krize bychom pak nemuseli stavět ‚mosty do nikam‘ nebo hladové zdi.“ Pokud by byla třeba na jihu Moravy velká nezaměstnanost, tak se dá lidem práce na stavbě nové budovy České školní inspekce, která je uvedena v Národním investičním plánu.

Kde na to vzít? I tady má ekonomka nezodpovězené otázky. „Podle toho plánu, ale i premiérova projevu, se tiše předpokládá, že budou mít dál, a v neztenčené míře, k dispozici dotace z evropských fondů. To naprosto není zaručeno. Další předpoklad je, že bude dál fungovat jakási spolupráce mezi vládními investicemi, které jsou hrazeny z našich daní, a soukromým sektorem. To jsou tzv. projekty PPP, o kterých byla v projevu taky řeč.“

Silný stát, ne trh, ne firma, ne jednotlivec! 

To nejdůležitější, co premiér a předseda ANO na Nový rok řekl a co ponechává na hodnocení každého voliče nebo politika, je hospodářské směřování Česka.

„Předpokládá, že nositelem hospodářského pokroku má být silný stát. Ne firmy, ne jednotlivci nebo trh, ale silný, vševědoucí, všemohoucí stát, který bude jednotlivým podnikům, možná korporacím, schopen říkat, co dělat, které silnice stavět a ty mu potom svými financemi pomohou.“

„Včera (1. ledna 2020) byl de facto oznámen třetí významný obrat v naší hospodářské politice. Před 30 lety jsme se rozhodli, že budeme chtít tržní ekonomiku, před deseti lety, kdy nabyla účinnosti Lisabonská smlouva, se měla začít zavádět sociálně tržní ekonomika. Premiér však včera naznačil, že dál hodlá jít cestou intervencionismu, dřív se tomu říkalo korporativismus. To je způsob spolupráce silného státu s podniky, které budou plnit úkoly na základě nějaké shody,“ upozorňuje. 

Podle ekonomky to vyplývá nejen z národního plánu, ale Babiš to řekl téměř na konci svého projevu: „Za naší vlády stát převezme štafetu ekonomického růstu.“ 

Je zelená ekonomika opravdu hrozbou, nebo ne? Proč budeme mít velké problémy, pokud nebude jádro uznané jako čistá, zelená energie? Proč bychom neměli brát to, co je dobré pro Němce, jako svaté pro Čechy? A máme se opravdu dobře, nebo až tak ne? Poslechněte si v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Michael Rozsypal.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související