Národní investiční plán nejde korektně vyhodnotit. Chybí časový harmonogram i prioritizace, míní Pavel z Národní rozpočtové rady

17. prosinec 2019

Národní investiční plán obsahuje 20 tisíc projektů v příštích 30 letech za zhruba 8 bilionů korun. Premiér slibuje investice do dopravy, vzdělání nebo energetiky. Podle Jana Pavla z Národní rozpočtové rady ale v podobě, v jaké je předložen, plán nelze korektně vyhodnotit.

Čtěte také

„Je to seznam potenciálních projektů s velice hrubými odhady a chybí tam nějaký časový harmonogram, tedy kolik bude v jakém roce utraceno. V této fázi tedy není možné vyhodnotit, do jaké míry to je, nebo není realistické,“ říká v Interview Plus.

V porovnání s jinými investičními plány zemí Evropské unie, jako jsou třeba Irsko, Belgie nebo Francie, není podle Pavla dostatečně rozpracovaný, i když korektně přiznává, že teď by měla následovat prioritizace a hledání zdrojů.

Časový horizont

Mezi projekty v Národním investičním plánu najdeme i rychlobruslařskou halu Martiny Sáblíkové (bez data realizace) nebo hokejovou halu v Broumově, která by se měla realizovat v roce 2050. Má smysl zahlcovat plán i takovými projekty, o kterých není jasné, jestli se někdy budou stavět?

Čtěte také

„Zahraniční plány jsou zpravidla maximálně na 10 let, některé na 5. Tam je veřejný sektor schopen odhadnout míru připravenosti. U 10letého horizontu by mohl existovat submodul ideových záměrů, ale bavit se teď o investicích v roce 2050 je asi zbytečné. Neříkám neshromažďovat ideové projekty, to asi ano,“ odpovídá Pavel.

Priority? Hlavně infrastruktura

Podle jeho mínění by z hlediska dlouhodobého růstu ekonomiky mělo být prioritou dokončení základní infrastruktury. A pak by prý bylo vhodné, aby investice nekolísaly s hospodářským cyklem, ale aby se je povedlo nastavit tak, že by byl objem výdajů stabilizovaný.

Ekonomka Helena Horská tvrdí, že v Česku je problém peníze „proinvestovat“ kvůli délkám povolování staveb. S tím by souhlasil i Pavel: „V současné době si paradoxně myslím, že by se peníze našly, kdyby projekty byly ve fázi, že se dají spustit. Tam je dopad omezení výdajů, které vedly k zastavení projektových prací, a pak vzniká dlouhé zpoždění.“

Jak hodnotí současné vládní investice? Mohly by růst ještě rychleji? A jak by bylo možné zapojit do financování vedle státu i soukromé firmy? Poslechněte si celé Interview Plus s Janem Pavlem z Národní rozpočtové rady. Ptal se Michael Rozsypal.

autoři: Michael Rozsypal , jpr
Spustit audio

Související