Jan Jůn: Britský rok 2019 byl převážně o brexitu, ale nejen o něm
Končící rok 2019 byl hlavně rokem bojů o brexit.
Premiérka Theresa Mayová se snažila ve sněmovně prosadit dohodu s Evropskou unií o podmínkách odchodu už od zimy, a to i přes odpor třicítky tvrdých brexitářů skupiny ERG. Brexit ale zcela odmítali skotští nacionalisté, liberální demokraté i většina labouristů, a premiérka tak od ledna prohrávala hlasování.
Čtěte také
Mezitím 98letý manžel královny, princ Filip, zavinil v lednu nehodu, když ve svém land roveru nedal přednost na křižovatce, a rodina mu zakázala řídit. Ve Skotsku byl zase zatčen bývalý vůdce separatistů Salmond kvůli podezření ze sexuálních útoků na ženy a odešel z politiky.
Na přelomu února a března přišlo varování, že tvrdý brexit zastaví dodávky potravin z Unie, a automobilky vzápětí oznámily, že investice poklesly o téměř polovinu, a japonské firmy Honda a Nissan ohlásily odchod.
Únor přinesl také sněhovou kalamitu a prázdniny pro školy. Ve sněmovně pak vytvořilo sedm labouristů, nespokojených s vedením Jeremyho Corbyna ohledně brexitu, se třemi exkonzervativci nezávislou skupinu. Mayová mezitím v březnu prohrála třetí hlasování o dohodě, ale poslanci odmítli tvrdý brexit. 70 konzervativních probrexitových organizací však vyzvalo premiérku k odstoupení.
Obavy Evropské unie
Unie mezitím odložila brexit na 31. října a po velkých protibrexitových demonstracích v Londýně získala proevropská petice šest milionů podpisů. Brity pak po rozpačitých místních volbách alespoň potěšilo narození synka Archieho princi Harrymu a vévodkyni ze Sussexu.
Čtěte také
Po zisku Farageovy strany Brexit ve volbách do Evropského parlamentu 23. května a ztrátě 15 vlastních europoslanců premiérka boj vzdala a ohlásila odchod po návštěvě amerického prezidenta Trumpa. Vnitrostranickou volbu vyhrál 23. července Trumpem podpořený exministr zahraničí Boris Johnson, označovaný mnohými za oportunistického populistu, a Mayové rezignační projev skončil pláčem.
Johnson vyměnil ministry a navršil na šest miliard liber přípravy na tvrdý brexit. Británie zároveň v srpnu ohlásila ve vlně veder rekordní dosaženou teplotu 38,7 stupně. Premiér se poté dohodl s Unií na nové dohodě a ohlásil pozastavení činnosti parlamentu, to vyvolalo protesty a soudní řízení, které v září prohrál.
Poté co ztratil sněmovní většinu, ohlásil parlamentní volby a odebral členství 21 vlastním proevropským poslancům. A jak soudu slíbil, požádal Unii o odklad brexitu do konce ledna 2020.
Čtěte také
Říjen přinesl Britům poprvé od 17. století nového svatého, viktoriánského kardinála Henryho Newmana. Královna Alžběta II. pak 14. října zahájila nový parlamentní rok. Brzy poté sněmovna schválila Johnsonovu dohodu a znovu ji odmítla kvůli „šibeniční“ projednávací lhůtě.
Centrální Londýn mezitím paralyzovaly demonstrace mladých rebelů ekologů. Deště pak rozvodnily řeky a Brity otřáslo objevení 39 udušených ilegálních imigrantů z Vietnamu, pašovaných v mrazicím kontejneru.
Johnson nakonec přesvědčil sněmovnu, aby souhlasila s volbami 12. prosince, předseda John Bercow rezignoval a 6. listopadu začala předvolební kampaň. Během ní došlo k teroristickému útoku předčasně z vězení propuštěného islamisty u mostu London Bridge, po zabití dvou civilistů zadrženého občany a zastřeleného policií.
Čtěte také
Začátkem prosince projednala londýnská schůzka NATO za účasti prezidenta Trumpa zvyšování výdajů na obranu. V severní a západní Anglii pokračovaly mezitím katastrofální povodně.
Volby přinesly výrazné vítězství Johnsonových konzervativců a absolutní většinu o 80 poslanců, drtivou porážku Corbynových labouristů i liberálních demokratů, nyní hledajících nové vůdce, a ve Skotsku zisky separatistickým nacionalistům.
Královna opět zahajovala parlament a probrexitová sněmovna vzápětí schválila ve druhém čtení Johnsonovu dohodu s Unií. Britové zároveň zaznamenali hospitalizaci 98letého prince Filipa, od května nikde nespatřeného, a také problémy s reputací prince Andrewa.
Rok končí obavami Evropské unie, že po brexitu 31. ledna nastane tvrdé jednání o budoucích vztazích, normálně trvající léta, a nepůjde stihnout dohodu koncem roku, jak chce Johnson. Tvrdý brexit tedy nelze bohužel ani příští rok vyloučit.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
