Robert Schuster: Co můžeme čekat od nové německé vlády
Okamžik, když se podaří kardinálům katolické církve zvolit nového papeže, symbolizuje bílý kouř nad Sixtinskou kaplí ve Vatikánu. Dohodu tří stran německé vládní koalice na programu a rozdělení křesel v kabinetu vyjádřilo společné selfie hlavních stranických manažerů.
Čtěte také
Jinak ale dva měsíce trvající rokování sociálních demokratů, Zelených a liberálů skutečně v mnohém připomínalo papežské konkláve. Už jenom tím, že vše se odehrávalo za zavřenými dveřmi, všichni zúčastnění důsledně dodržovali původní dohodu, že nikdo nebude – ani pod rouškou anonymity – vynášet informace, případně cokoli zveřejňovat na sociálních sítích.
Vzhledem k tomu, že do koaličních rozhovorů byly dohromady zapojeny až tři stovky lidí, je možné považovat to za velký úspěch. Zároveň i jako výraz vzájemné důvěry, bez níž se žádné politické partnerství neobejde.
Energetika i lidská práva
Plány budoucí berlínské trojkoalice jsou ambiciózní. Z pohledu vnitropolitického půjde hlavně o přeměnu energetického systému, který by se měl už daleko dřív, než se dosud předpokládalo, obejít bez fosilních paliv, zejména uhlí. Po mnoha letech se v programu německé vlády také najde závazek postavit ročně několik set tisíc nových bytů. To je překvapivé hlavně proto, že její součástí budou i liberální, a tudíž protržní, Svobodní demokraté.
Čtěte také
Cíle zahraniční politiky zase nesou výrazný rukopis strany Zelených. Projevuje se to v důrazu na ochranu lidských práv a dodržování principů právního státu. První téma je klíčové ve vztahu k Rusku nebo Číně. Zde měly předchozí vlády vedené kancléřkou Angelou Merkelovou sice sklon stavět se po řečnické stránce za obhajobu západních hodnot. V politické praxi to ale nejednou kolidovalo s ekonomickými zájmy německých firem. Sama Merkelová byla v roce 2010 ještě ochotna přijmout tibetského duchovního vůdce dalajlámu, i za cenu protestů čínské komunistické vlády. Na něco takového nemohlo být v posledních letech jejího úřadování ani pomyšlení, naopak její setkání s vládcem rudé říše, prezidentem Si Ťin-pchingem, byly o to častější.
Pohled na střední Evropu
Nová vláda a především její budoucí ministryně zahraničních věcí, Annalena Baerbocková, bude muset prokázat, zda je schopna ambiciózní plány vládního programu v oblasti zahraniční politiky naplnit. Zároveň přitom také dbát na to, aby její hodnotově laděné vystupování nebylo ostatními partnery v Evropské unii vnímáno negativně, třeba jako projev německé arogance.
Obzvlášť dobře to bude vidět, pokud jde o vztah k našemu regionu. I tady zřejmě brzy poznáme, že vládu již nepovede chápavá Merkelová, která měla ke střední Evropě osobní, možná se dá říct, že i emocionální vztah. Díky tomu byla ochotna přehlédnout lecjaký nedostatek, případně v zákulisí přispívat k urovnání sporů, když šlo například o snahu podmínit výplatu unijních peněz dodržováním zásad právního státu. Teď se ještě navíc může projevit, že strany nové německé koalice nemají ve vládách visegradského prostoru přirozené partnery, s nimiž by mohly být v kontaktu i mimo oficiální protokol a vládní agendu.
Takže to asi bude ve vztazích mezi Berlínem, Varšavou a Budapeští v nejbližší budoucnosti skřípat o něco víc a častěji. Opak by byl velkým překvapením.
Autor je komentátor Lidových novin
Související
-
V Německu si vítězné strany nemohou diktovat, záleží na ústupcích Zelených a FDP, míní politoložka
Už víc než týden v Německu probíhají povolební vyjednávání. Takřka jisté je to, že zemi povede po šedesáti letech vláda trojkoalice.
-
Kateřina Smejkalová: I v Německu bude širší koalice, méně schopná rychlé akce
V Německu se minulou neděli uskutečnily volby do dolní komory parlamentu – Bundestagu.
-
Německu se daří, ale na obzoru jsou problémy. Angela Merkelová toho hodně zanedbala, píše Economist
Jen Otto von Bismarck a Helmut Kohl stáli v čele Německa déle než Angela Merkelová, jejíž výsledky jsou skromnější než jejich. A seznam opomíjených problémů je dlouhý.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.