Robert Schuster: Velké plány nové německé vlády vs. realita všedních dní

Výsledkem je dvanáctistránkový dokument, který je východiskem pro další rozhovory. Nese přitom překvapivě zřetelný liberální rukopis. Takže příští vláda by se měla obejít bez zvyšování daní pro malou skupinu nejbohatších občanů, jak to ještě před volbami slibovali sociální demokraté a Zelení.

Jasné také je, že důležitým tématem nové vlády bude ochrana klimatu. Bude to pomyslná „zelená nit“, která se potáhne celým jejím programem. Po dobu příštích deseti let chce vynaložit ročně padesát miliard eur na přeměnu hospodářství. Stejně tak budou pravděpodobně ukončeny těžba uhlí i výroba klasických spalovacích motorů daleko dříve, než se původně předpokládalo.

Zelené ministerstvo

Čtěte také

V Německu si vítězné strany nemohou diktovat, záleží na ústupcích Zelených a FDP, shrnuje politoložka

Naopak ve hvězdách zatím zůstává, jestli skutečně vznikne nové ministerstvo pro klimatickou změnu. Před volbami ho chtěli hlavně Zelení, aby tím podtrhli důležitost klíčového bodu svého programu. Při minimalistické variantě by se zřejmě jednalo jen o přebarvení dosavadního ministerstva pro životní prostředí, které by mohlo dostat navíc pár kompetencí. Například od ministerstva hospodářství, takže by mohlo už stanovovat samo podmínky pro výstavbu nových větrných parků a solárních farem, které mají být v dohledné době hlavními zdroji elektrické energie. Naopak podle maximalistické varianty by mohlo nové klimatické ministerstvo zasahovat i do jiných resortů, mělo by dokonce i právo veta proti návrhům, které by nezapadaly do koncepce budování zelené ekonomiky.

I další klíčový resort bude předmětem licitací – ministerstvo financí. Na něj mají políčeno nejenom Zelení, ale především liberálové. Hlavně proto, že by jim dalo možnost držet obě levicové strany v šachu pro případ, že by přece jenom chtěly zvyšovat daně.

Přesto všechno koalice sociálních demokratů, zelených a liberálů v Německu vznikne. Už jenom proto, že jejich zástupci v minulých dnech nešetřili velkými slovy. Například, že společná vláda přinese Německu největší modernizaci od poválečné obnovy po roce 1945 – to zní velmi dobře. Je ale otázkou, kolik z toho se podaří uvést do praxe.

Staré problémy

Čtěte také

Petr Šabata: Angela Merkelová, politička, jakých je právě teď nejvíc třeba

I nová vláda totiž nakonec bude muset možná řešit hlavně problémy, které tu byly už předtím a nevytratily se s posledním volbami, ani následným odchodem dosavadní kancléřky Angely Merkelové. Mezi ně patří covid, kde daly budoucí vládní strany najevo, že nechtějí prodlužovat stav takzvané mimořádné epidemiologické situace, který dovoloval přijmout výrazná omezení. Co ale budou dělat, pokud by se situace nevyvíjela dobře? Budou si stát za svým? Nebo změní názor pod tíhou okolností?

To stejné platí i pro rostoucí migrační tlak na východní hranici Evropské unie. Už řadu měsíců se tam snaží běloruský diktátor Alexandr Lukašenko dostat přes hranice s Polskem a baltskými státy co nejvíc běženců z Blízkého východu. Chce se tak pomstít za zpřísnění sankcí a destabilizovat situaci v celé Unii. Jaký postoj zaujmou strany budoucí německé vládní koalice vůči snahám Polska vybudovat na své východní hranici s Běloruskem zeď? Podpoří ji a tím popřou, co prosazovali během velké migrační vlny v roce 2015?

Robert Schuster|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Vznikající vládní koalici v Německu tak může velmi záhy potkat srážka s realitou všedních dní. Boj za lepší klima se najednou může ocitnout na vedlejší koleji.

Autor je komentátor Lidových novin