Německu se daří, ale na obzoru jsou problémy. Angela Merkelová toho hodně zanedbala, píše Economist

Čtěte také

Zrodila se Angela Merkel. Příběh mimořádně silné, zároveň rozvážné a oblíbené političky na odchodu

Kancléřka za šestnáct let ve funkci přestála řadu krizí, od hospodářské až po pandemickou. Německu i celé Evropě prospělo její umění najít konsensus. Ale její vláda toho také hodně zanedbala, a to jak na domácí, tak mezinárodní půdě.

Německu se prozatím daří – prosperuje a je stabilní. Přesto jsou na obzoru problémy. Podle Economistu by se obdiv ke stabilnímu vedení Angely Merkelové měl mísit i s frustrací z uspokojení, které její působení vyvolalo. Seznam opomíjených problémů je dlouhý. Německo vypadá jako luxusní auto, pod jehož kapotou jsou vidět známky zanedbané péče.

Problém? Digitalizace a přílišné úspory

Veřejný sektor neinvestuje moudře ani v dostatečné míře a zaostává v budování infrastruktury, zejména té digitální. To zpomaluje rozvoj nejen nových technologických firem, ale i všech ostatních společností. Snižuje to i efektivitu státní správy, které se navíc nedaří najímat dostatek zaměstnanců.

Čtěte také

Angela Merkelová odchází. Žena, která i v době populismu dokázala hledat společnou řeč

Německý stát má zakořeněný zvyk úzkostlivě šetřit. V roce 2009, za vlády Merkelové, se Spolková republika sama ochromila ústavním dodatkem, který znemožňuje hospodařit s větším než nepatrným deficitem. Při dnešních nízkých úrokových sazbách by si ale rozumná vláda měla půjčovat peníze na investice, a nikoliv omdlévat, jakmile spatří jedno červené číslo, myslí si Economist.

Nejvážnějším domácím problémem Německa je ale to, že nedokázalo zreformovat svůj důchodový systém. Němci rychle stárnou a ještě v tomto desetiletí výrazně zatíží rozpočet lidé narození v době populační exploze, kteří budou odcházet do důchodu.

Německo postupuje pomalu i v oblasti klimatických změn a dál vypouští do ovzduší víc uhlíku na hlavu než kterákoli jiná velká země Evropské unie. Situaci nepomohlo ani rozhodnutí Merkelové ukončit německý jaderný průmysl po havárii japonské atomové elektrárny Fukušima z roku 2011.

Německý (ne)vliv

V Evropě, kde je německý vliv nejdůležitější, je obzvlášť velkým zklamáním neochota Merkelové tento vliv uplatňovat. Evropská unie se dostatečně nevypořádala se slabostí svých zadlužených jižních členů. Teprve v době pandemie vytvořila finanční nástroj, který jí umožňuje vydávat dluhopisy se společnou zárukou a poskytovat část peněz ve formě grantů, nikoli dalších půjček. Toto opatření však bylo jednorázové.

Čtěte také

Jan Fingerland: Merkelová zanechává Německo v dluzích. Totiž těch zahraničněpolitických

Ještě horší je to, že pravidla „stability“, která přinutí země začít znovu šetřit, aby své dluhy snížily, budou patrně obnovena – pokud tedy nedojde k jejich změně. Německo, které je u jednacího stolu Evropské unie vždy nejsilnějším hlasem, se z pohledu Economistu mělo rázněji zasazovat o rozumnější přístup.

I v unijní zahraniční politice Německo mohlo – a také by mělo – dělat víc, aby prosadilo rychlejší adaptaci na nový a méně pohodlný svět. Stále náročnějším hospodářským a strategickým soupeřem je Čína, Rusko je nepředvídatelnou hrozbou a Amerika roztěkaným a nejistým spojencem. Přesto je Německo liknavé.

Nedávno sice navýšilo výdaje na obranu, ale je to pořád málo. V naději na lepší obchodní podmínky se snaží vlichotit Pekingu. A podporou nového plynovodu Nord Stream 2 umožňuje ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi omezovat dodávky energie do Evropy.

Zdá se, že spokojené a opatrné Němce seriózní debata o budoucnosti nezajímá. Iniciativu nahradilo krizové řízení.

Přesto se zdá, že spokojené a opatrné Němce seriózní debata o budoucnosti nezajímá. Iniciativu nahradilo krizové řízení. Kandidáty na kancléře před volbami z minulého týdne tak nic nenutilo upozorňovat na hrozící problémy země a předvolební kampaň byla jednou z nejméně věcných za poslední desetiletí.

Straně došly nápady i elán

Vládní CDU/CSU to zkrátka zvorala. Šestnáct let u moci stačilo. Straně došly nápady i elán, jak jasně ukazuje její rozhodnutí nominovat na kancléře nezajímavého Armina Lascheta. Jeho kampaň byla mizerná a dovedla jeho stranu k nejhoršímu výsledku od druhé světové války.

Čtěte také

Cesta Olafa Scholze do čela německé politiky. Voliči slyšeli na slib: Jsem jako Angela Merkelová

Sociální demokrat Olaf Scholz, který usiluje o sestavení vlády, byl dobrým ministrem financí a vzbuzuje naděje. Jeho pozici teď ale komplikuje fakt, že v jeho SPD existuje silné levicové křídlo, zamýšlí se na závěr magazín Economist. 

Co bude Merkelová dělat dál? Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách, který připravila Gita Zbavitelová. 

Uslyšíte, že svět bere na milost syrského prezidenta Bašára Asada. V Číně propukla energetická krize, která se dotýká průmyslu i běžného chodu domácností. A jakou hrozbu představuje návrat Evropanek, které odešly k teroristům z Islámského státu?