Libor Dvořák: Jak ovlivnila Angela Merkelová německo-ruskou ekonomickou spolupráci

25. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Německá kancléřka Angela Merkelová a ruský prezident Vladimir Putin na schůzce v Kremlu.

Co se dá říct o rusko-německé hospodářské spolupráci právě v těchto dnech, kdy končí šestnáctiletá kariéra kancléřky Angely Merkelové, a krátce poté, co 20. srpna v této funkci naposledy navštívila Moskvu? Sama při této příležitosti víceméně neutrálně poznamenala, že tyto vztahy se rozvíjejí „poměrně dobře“.

Během čtyř období paní Merkelové v čele německé vlády se v rusko-německých ekonomických vztazích dostavil hned dvakrát vyložený boom. Ten první nabíral sílu právě v okamžiku, kdy Angela Merkelová v roce 2005 přišla k moci a v Rusku přesně v tomto období začínalo druhé prezidentství Vladimira Putina.

Čtěte také

Byla to doba, kdy ropa na světovém trhu rychle zdražovala, stavěl se první Nord Stream, tenkrát s požehnáním EU, VW budoval automobilku v Kaluze, E.ON byl největším investorem v ruském elektrárenství a ruský hrubý domácí produkt dva roky po sobě rostl o osm procent. Tato téměř pohádka skončila s příchodem světové hospodářské krize v roce 2008.

Krym a sankce

Druhý boom propukl už v prezidentské epoše Medveděvově a kulminoval v roce 2012, kdy celková obchodní bilance mezi oběma zeměmi dosáhla rekordních 80 miliard eur. Rusko se tehdy stalo nejvýznamnějším východoevropským obchodním partnerem Spolkové republiky a dvoustranné ekonomické vztahy se dostaly na svůj zatím nepřekonaný vrchol.

Čtěte také

Jenže pak se do Kremlu vrátil Vladimir Putin, své autoritářské choutky po pseudoliberálních Medveděvových časech prudce posílil – a už rok po jeho návratu k moci začaly ukazatele dvoustranného obchodu klesat, a to souběžně s poklesem tempa růstu ruské ekonomiky. Roku 2014 po ruské anexi Krymu a rozpoutání separatistické války na východní Ukrajině byl propad samozřejmě ještě strmější. EU zavedla proti Rusku hospodářské sankce a Rusko přistoupilo k protiopatření v podobě zákazu importu západoevropských potravin. Ten byl ostatně před pár dny prodloužen o další rok.

Sporný plynovod

Tento stále pokračující propad, loni navíc prohloubený pandemickou krizí, způsobil, že rok 2020 skončil vzájemnou obchodní bilancí pod 45 miliardami eur – to je ve srovnání s rekordem z roku 2012 prakticky polovina. Rusko-německé obchodování se tak ve finančním vyjádření dostalo do hladiny, ve které se pohybovalo v době kancléřčina nástupu do úřadu.

Libor Dvořák, publicista a komentátor

Současná slabá úroveň obchodní spolupráce obou zemí, kterou Angela Merkelová v Moskvě před pár týdny eufemisticky označila za „poměrně dobrou“, je možná hlavním důvodem, proč se paní kancléřka až zavile držela od začátku sporného projektu Nord Stream 2. Za ten jí sice rádi zatleskají v Moskvě, ale jinde sotva. Právě dokončený plynovod bude každopádně už navždy spojen s jejím jménem. Jestli šlo o kancléřčino prozíravé rozhodnutí, nebo o její největší chybu v tomto úřadu, ukáže až budoucnost.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio

Související