Německo je v otázkách klimatu zahleděno do sebe, příští vláda bude zelenější, předpovídá novinář

„Volební výsledek lze interpretovat jako stesk německých voličů po odcházející Angele Merkelové, protože Němci se s ní měli v posledních 16 letech skutečně dobře,“ uvádí s tím, že Němci mají ve zvyku neměnit to, co se osvědčilo.

Čtěte také

Už je jasné, že šéfka Zelených Baerbocková novou kancléřkou nebude, říká vedoucí katedry Lizcová

Historicky nejlepší výsledek zaznamenali Zelení, se ziskem necelých 15 procent hlasů skončili třetí, ovšem na jaře měli v průzkumech o 10 procent více a sahali po vítězství. „Tato vlna euforie poměrně rychle odezněla a trendy byly setrvalé: bylo zřejmé, že rozhodovat se bude mezi SPD a CDU.“

Za úspěch může svůj výsledek považovat Alternativa pro Německo (AfD), která se v minulých volbách dostala do Bundestagu s tématem migrace. To letos rezonovalo méně než v roce 2017, přesto strana dosáhla na dvouciferný výsledek a páté místo v pořadí hlasů.

„AfD je etablovanou stranou, už to není v prvé řadě strana protestní. Stala se politickým domovem pro ultrakonzervativce a také pro nacionalisty,“ konstatuje bývalý zpravodaj a dodává, že ostatní strany s AfD nadále odmítají spolupracovat.

Zelenější a ambicióznější

Sociální i křesťanští demokraté se nyní budou snažit získat na svou stranu Zelené a liberální FDP, která skončila čtvrtá. Obě menší strany ale mezi sebou mají programové rozpory, ať už jde o snižování daní nebo zvyšování státního dluhu ve prospěch investic do infrastruktury a ekologických technologií.

Čtěte také

Robert Schuster: Po německých volbách může česko-německé vztahy zatížit spor o jádro

Právě boj s klimatickými změnami byl hlavním tématem voleb a pro Němce obecně je to velmi důležité téma. Polák v této souvislosti upozorňuje na slova bavorského premiéra Markuse Södera (CSU) v povolební debatě, že cíl všech stran je v zásadě stejný, liší se ale ve způsobu.

Zatímco FDP sází na inovace, Zelení a sociální demokraté připouštějí i restrikce, jako je zákaz spalovacích motorů už od roku 2030. Hovoří se ale i o kompenzacích ze státního rozpočtu, aby se zabránilo razantnímu nárůstu životních nákladů.

„Dá se očekávat, že příští vláda bude zelenější a bude mít větší ambice pokud jde o klimatickou neutralitu. Německo v tomto bývá trochu zahleděno do sebe, jako bylo v rozhodnutí vystoupit z jaderné energetiky,“ připomíná novinář.

Jakou roli by mělo Německo hrát v Evropě a ve světě? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.