Robert Schuster: Po německých volbách může česko-německé vztahy zatížit spor o jádro
Němečtí voliči od nedělního večera vědí, že volby do jejich parlamentu dopadly hodně těsně a že označit někoho za jasného vítěze v podstatě není možné. Úplně překvapeni být ale nemohli. Už poslední průzkumy veřejného mínění zveřejněné před hlasováním ukazovaly, že rozdíly mezi vedoucími sociálními demokraty a druhými křesťanskými demokraty se pohybují v rámci statistické chyby.
Kdo ale povede jejich příští vládu, tak zůstává po německé volební neděli nejasné. S trochou nadsázky by se dalo říct, že o co nudnější byla volební kampaň, kde se řešily často podružnosti, osobní přehmaty lídrů namísto toho, aby se debatovalo o budoucím směřování země, o to napínavější bude povolební vyjednávání.
Čtěte také
Ať už nakonec povládne v Berlíně jakákoli konstelace, přímé a bezprostřední dopady na vztahy mezi Českem a Německem to mít nebude.
Ty časy, kdy tomu bylo opačně, patří naštěstí minulosti. Což je i zásluha husté sítě kontaktů na nejrůznějších úrovních, které se mezi našimi zeměmi dokázaly vytvořit a které naštěstí neoslabila ani covidová pandemie, včetně krátkodobého faktického uzavření našich společných hranic.
I tak ale nebude od věci, sledovat zpovzdálí, jak se budou v Berlíně věci vyvíjet. Po odchodu Angely Merkelové, která měla k našemu regionu osobní vztah, totiž nastane v budoucí vládě s největší pravděpodobností i generační obměna.
Mohou v ní pak zasednout ministři, kteří na nás nebudou pohlížet s nějakým sentimentem kvůli tomu, že jsme byli po dobu čtyř desítek let na špatné straně železné opony a nebudou nám ochotni leccos prominout. Naopak, budou se ptát, jak to myslíme s členstvím v Unii vážně.
Klíčoví Zelení
Takže budou třeba i daleko pečlivěji sledovat všechny náznaky, pokud by se u nás věci nevyvíjely z jejich pohledu správným směrem.
Pokud by například někoho po našich volbách napadlo systémovými kroky zasahovat do nezávislosti justice, jak se to stalo v Polsku, či pokoušet se omezit prostor pro činnost nezávislých sdělovacích prostředků, což se stalo v případě Maďarska.
Čtěte také
Budoucí vládní garnitura v Německu nemusí mít smysl pro jemné detaily a může mít tendenci házet nás do jednoho pytle s „polskými a maďarskými potížisty“.
Bude tedy jen na nás a našich politických představitelích ukázat, že jsme jiní. V tom bude spočívat i naše šance ukázat se jako partner, který má zájem na konstruktivních řešeních a nebude hned ke všemu říkat ne.
Přesto tu ale bude jedno téma, které by se mohlo stát potenciálním zdrojem sváru mezi Prahou a Berlínem. Mnohé totiž nasvědčuje tomu, že klíčovou roli v budoucí německé vládě budou hrát Zelení.
Ti postavili svou kampaň na závazku dosáhnout klimatické neutrality ještě rychleji, než se dosud počítalo. To bude mít v neposlední řadě vliv i na německý automobilový průmysl, včetně jeho českých odnoží a dodavatelů.
Zároveň také chtějí Zelení přejít na elektrickou energii vyrobenou výlučně ze zelených zdrojů daleko dřív, než plánovala končící vláda. Z jejich pohledu ovšem k zeleným zdrojům rozhodně nepatří jaderné elektrárny.
U nás naopak panuje konsensus napříč politickým spektrem, že ambiciózní klimatické cíle můžeme dosáhnout pouze, když po odpojení tepelných elektráren spalujících uhlí bude tvořit páteř našeho energetického mixu proud vyrobený v jaderných reaktorech.
Není to nepřekonatelný rozpor, který se tu rýsuje na obzoru, jenom bude vyžadovat z obou stran ochotu se dohodnout a také určitou dávku diplomacie.
Autor je komentátor Lidových novin
Související
-
Lída Rakušanová: Úspěch Angely Merkelové. Co na to Češi?
Po šestnácti letech odchází v Německu z kancléřského úřadu uznávaná osobnost, které od roku 2015, kdy se Evropou valily proudy uprchlíků, nemůže řada Čechů přijít na jméno.
-
Robert Schuster: Za pokles německých křesťanských demokratů může i úspěch Angely Merkelové
Chtít získat více než 30 procent merkelovských voličů bez Merkelové moc dobře nejde. Křesťanští demokraté se tak stali obětí vlastního úspěchu minulých šestnácti let.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.