Pavel Polák: Olaf Scholz vyhrál, protože se stylizoval jako duplikát Merkelové
Německo se mění a nedělní parlamentní volby tento trend potvrzují. Doba velkých národních stran je definitivně ta tam. Po sociální demokracii se nyní smrskla také konzervativní křesťansko-demokratická unie CDU, jejíž volební výsledek těsně nad 24 procenty je jejím historicky nejhorším.
Německo tak se zpožděním dohání to, co je delší dobu evropským fenoménem – eroze tradičních etablovaných stran. V současné politické aréně spolkové republiky nyní mezi sebou zápolí strany podobné váhové kategorie. To je pro Německo novinka a také nová realita.
Čtěte také
Přestože se Angela Merkelová z politiky stahuje a poslední týdny se vůbec drží spíše v pozadí, byla jedním z důležitých faktorů, které ovlivnily výsledek voleb. Po této neděli už není poslankyní Bundestagu, kterou byla bez přestávky 31 let. Kancléřkou ale zůstává, dokud nový parlament nezvolí jejího nástupce. Volební výsledky ukazují, že si Němci na svou kancléřku zvykli.
Armin Laschet, předseda CDU a volební lídr konzervativců, pohořel mimo jiné i proto, že chtěl být jiný než Angela Merkelová. Sociální demokrat Olaf Scholz z konkurenční SPD naopak volby vyhrál právě proto, že se záměrně stylizoval jako její duplikát. Neváhal se nechat nafotit s rukama složenýma do kosočtverce, tohoto typicky merkelovského symbolu.
Zelená agenda
Scholzova sázka na Merkelovou vyšla. Jeho strana, která se ještě na jaře pohybovala kolem jedenácti procent, zvítězila těsně, o necelého půldruhého procenta před CDU. Této straně sociální demokraté se po dobu vlády Angely Merkelové vždycky dívali jenom na záda, a to většinou z velké dálky. Vítězství SPD je velkým překvapením, byť se s ním nejpozději od srpna více méně počítalo.
Čtěte také
Co to tedy znamená? Němcům se po Merkelové už nyní stýská. Nechtějí změnu, ale někoho, kdo je jí podobný. Ostatně i nyní, kdy kancléřka už stříhá metr před odchodem do politického důchodu, je s přehledem nejoblíbenějším německým politikem.
Na pravém okraji politického spektra se napevno usadila Alternativa pro Německo (AfD), která se před čtyřmi lety dostala do Bundestagu hlavně svou protiimigrační rétorikou. Přestože v těchto volbách migrace a uprchlíci nehráli takřka žádnou roli, dostala AfD prakticky podobný počet hlasů, přesahující deset procent. Je tedy na čase přestat vnímat AfD pouze jako protestní stranu, stala se politickým domovem skalních konzervativců, stejně jako nacionalistů.
Zelení si ještě na jaře pomýšleli na kancléřské křeslo, v průzkumech pak ale klesali. Jejich finálních 15 procent je ve srovnání s volebním rokem 2017 velkým úspěchem, dokonce historickým, protože Zelení tolik hlasů ještě nikdy nedostali. Ovšem s ohledem na jarní euforii je tento výsledek i drobným zklamáním.
Posílení Zelených znamená mimo jiné i to, že zelená agenda a boj s klimatickými změnami se stane v příštích čtyřech letech top tématem německé politiky. A to z prostého důvodu: bez Zelených žádná myslitelná vláda nevznikne, ať už ji bude sestavovat vítěz Olaf Scholz, nebo druhý Armin Laschet.
Autor je zpravodaj Deníku N v Německu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
