Martin Fendrych: Český extremismus je pružný. Jeho motivy nejsou cizí ani politikům v parlamentu

14. květen 2024

Ministerstvo vnitra vydalo nedávno zprávu o extremismu a předsudečné nenávisti za rok 2023. Snadno z ní vyčteme, jak je extremistická scéna pružná, dokáže se rychle měnit a přizpůsobovat momentální situaci.

Na síle ztratily tradiční pravicové extremistické skupiny. Starší veteráni neonacistického hnutí nejsou veřejně skoro vidět, žijí ve své subkultuře. Podobně skomírají i anarchisté, i když ty loni mírně probral konflikt mezi Hamásem a Izraelem. Někteří z nich odsoudili jak počínání izraelského státu, tak i Hamásu a jejich představitele by rádi svrhli.

Čtěte také

Ani loni nezanikli ortodoxní komunisté, kteří zůstávají informačně či dezinformačně napojeni na Kreml. Nejvíc jich zůstalo spojeno s Komunistickou stranou Čech a Moravy. A ta, jak pozorujeme i letos, prožívá těžko pochopitelné oživení.

Velkou roli hrála – a dodávám, že hrají i nadále – různá média, která šířila antisemitismus a nenávist k imigrantům, muslimům a uprchlíkům. „V reakci na říjnový útok Hamásu se začaly objevovat různé nové konspirační teorie o Židech a Izraeli. Protimuslimská linka a teze o islamizaci Evropy však zůstaly,“ píše ve zprávě vnitro.

Využít negativní pocity?

Výzvy islamistických teroristických organizací u nás naštěstí nepadly na úrodnou půdu. Policie loni řešila 181 trestných činů s nenávistným podtextem a evidovala „98 stíhaných osob u skutků s nenávistným podtextem“. Za trestné činy spáchané z rasových, národnostních a jiných nenávistných pohnutek bylo obžalováno 90 lidí, odsouzeno 50.

Čtěte také

Staří extremisté stagnují, uzavírají se do sebe, ale vystřídalo je tzv. antisystémové hnutí, které se podle ministerstva vnitra skládá z různých protestních uskupení.

Cituji: „O přízeň nespokojených občanů usilovala řada politiků či aktivistů. Za tím účelem organizovali veřejná shromáždění a objížděli česká města. K získávání příznivců využívali šíření dezinformací a konspiračních teorií. Dostávalo se jim aktivní podpory od kvazi-mediální scény. Někteří z nich vyjadřují sympatie ke kremelskému režimu.“

Model je vlastně stále stejný. Část občanů je nespokojená, neúspěšná, naštvaná, zanedbaná, má pocit, že na ně stát kašle. Snadno se nechají přesvědčit, že vláda a její instituce, establishment, jsou jejich nepřítel, že je vyměnil za Ukrajince, za muslimy, kterých je tu minimum atd. Tihle lidé hledají viníka za svoje neúspěchy.

Martin Fendrych

A ihned se najdou „vůdcové“, kteří umí všecky ty negativní pocity využít ve svůj prospěch. Nemají však žádný reálný, nosný program. Za všechny budu jmenovat Jindřicha Rajchla a jeho PRO.

Když se ale podíváte na základní teze antisystémového hnutí, najednou vidíte, jak velmi blízko k nim má Andrej Babiš a jeho ANO, Tomio Okamura a jeho SPD, tedy parlamentní hnutí. Je to takový opatrný soft extremismus a míří na stejnou skupinu občanů jako třeba Rajchl.

Autor je komentátor Aktuálně.cz

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.