Julie Hrstková: Máslo do každé rodiny
Máslo do každé rodiny, sliboval v šest let starém satirickém snímku prezident Blaník, kandidát na onu funkci. Reagoval tak na máslovou krizi z podzimu roku 2017, která se ve stejném předvánočním období vrátila v roce 2018, poté v roce 2022, a teď jsme opět ve víru zuřící války o máslo.
Ceny rostou, nervozita vládních představitelů rovněž. Premiér Petr Fiala (ODS) volá po řešení situace, antimonopolní úřad je v pohotovosti.
Nechybí ani tradiční hádky, kdo za to může. Už pravidelný souboj mezi výrobci, zpracovateli a prodejci okořenil spor současného a bývalého premiéra, který je také zprostředkovaným vlastníkem největšího zemědělského podniku v České republice.
Čtěte také
Nutno dodat, že přestože si chtěl Petr Fiala namazat svého protivníka jako máslo na chleba, moc to nevyšlo. Výrobu a prodej másla ostatně prověřoval antimonopolní úřad už loni na jaře, kdy zjistil, že je trh výroby másla středně koncentrovaný. Působí na něm čtyři soutěžitelé, přičemž žádný z nich nemá dominantní postavení.
Struktura tohoto trhu se nezměnila, velký vliv má navíc dovoz, jehož podíl na trhu se pohybuje kolem 50 až 60 procent.
Máslo na hlavě
Dlouholeté spory o cenu másla naznačují, že máslo na hlavě má daleko víc vlád než jen tato. Máslovou krizi bychom mohli řešit donekonečna, stejně jako se dá v češtině najít velké množství slovních spojení, které k této komoditě neoddělitelně patří.
Čtěte také
Občas se neškodí podívat na celou situaci z trochu většího nadhledu, který nezahrnuje ani mléko, ani krávy, ani máslo ba ani vánoce a nezbytných 45 druhů cukroví, bez kterého se průměrná česká domácnost zřejmě nemůže obejít.
Jednorázové zdražení, či občasné výkyvy cen se dají přejít, přestože se mohou stát krátkodobým politickým tématem. Ve chvíli, kdy podobné – dá se říci – marginálie, obsazují po dlouhou dobu veřejný prostor, je třeba zpozornět.
Jen špička ledovce?
Máslová krize se dá vidět jako pomyslná špička ledovce hlubokých problémů tuzemské ekonomiky, která se stále nedokáže vymanit z pasti nízkých mezd a platů.
Ekonomiky, která při tzv. inflačních epizodách, které máme v živé paměti, přinesla jedny z nejvyšších cen potravin v Evropě, a to nejen co se týká poměru k příjmům. To samé platí pro ceny bydlení, které dlouhodobě trhá rekordy na žebříčku nedostupnosti.
Čtěte také
Určitě se všechno dá vysvětlit externími faktory typu počasí či zádrhele v mezinárodním obchodě. A politici to také tak dělají, protože je těžké si přiznat, že dlouhodobě razí politiku překážek.
A je jedno, jestli jde o milionkrát spravovaný a stále nefunkční stavební zákon, v kombinaci s politikou nestavění na jakékoliv místní úrovni. Nebo o státní rozpočet, který má stále méně co společného s podporou ekonomiky a obyvatel, zato stále víc připomíná vánoční konzumní šílenství, kdy je potřeba zahrnout dárky každého, a to od hlavy až k patě. Samozřejmě na dluh.
Pokud se premiér České republiky nechá slyšet, že potřebuje ještě další čtyři roky, resp. další volební období na to, aby tuzemská ekonomika a životní úroveň včetně mezd dohnala Rakousko či Německo, zní to v kontextu dlouhodobě mizerné ekonomické politiky jako mizerný vtip.
Máslová krize se – jak ukazuje historie – nakonec vyřeší sama, nejpozději po svátcích. Řešení krize malé otevřené ekonomiky, jejíž politická reprezentace nedokázala ani za 35 let postavit dálnice, které by zemi propojovaly s jejími největšími obchodními partnery, si ovšem žádá daleko víc. Bohužel žádný z politiků – vládních ani opozičních – podobnou vizi nenabízí.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
