Říjen, listopad a prosinec roku 1993: Zhypnotizovaní voliči a česká vláda na běžkách
Jen jediný kůň v cíli Velké pardubické, úloha hypnózy v prvních ruských parlamentních volbách a benzín za dvacku. To jsou některé ze zpráv, které mohli lidé v posledním čtvrtletí roku 1993 slyšet z rozhlasového zpravodajství.
V říjnu opanovala zpravodajské relace parlamentní krize v Rusku. Konzervativní síly nespokojené s politikou prezidenta Borise Jelcina se pokusily o převrat. Stát nasadil armádu a vzbouřenci byli během několika hodin poraženi, ovšem za cenu vypálené budovy parlamentu a bezmála 200 mrtvých. Často šlo o nevinné oběti.
Čtěte také
Rozhlasový archiv uchovává řadu dobových komentářů, ze kterých je patrné rozčarování nad tím, že Rusko nesměřuje tak jasně k demokracii jako jiné evropské postkomunistické země. Potvrdily to i volby do ruské dumy, které se konaly v prosinci. Vyhrála je extremistická nacionální strana Vladimira Žirinovského a uspěli i komunisté.
Výsledky vyvolaly zděšení v demokratickém světě, ale i u mnoha obyvatel Ruska. Posluchači rozhlasové relace Ozvěny dne se tehdy mohli dovědět, že jakési sdružení ruských lékařů volební výsledky přičítá hypnóze, které voliče vystavil Vladimir Žirinovský. Na dochované nahrávce se dochovalo i uchechtnutí hlasatele zpráv, který prostě tuhle informaci nedokázal ustát s vážností.
Velká pardubická a jeden kůň
Z dnešní perspektivy je poněkud mrazivá zpráva o přemlouvání Ukrajiny, aby se vzdala jaderných zbraní. Odměnou měla být záruka bezpečnosti a územní celistvosti. Jak víme, o pár měsíců později Ukrajina na tuto dohodu kývla. Její bezpečnost a územní celistvost včetně Krymu se zavázaly garantovat Spojené státy, Velká Británie a Rusko.
Čtěte také
S Ruskem byly tehdy v posledním čtvrtletí roku 1993 do jisté míry spojené i události domácí. Václav Havel se tehdy pokoušel přesvědčit lídry členských států NATO, aby svou alianci rozšířili také o postkomunistické země střední a východní Evropy. Rusko ovšem vyslovovalo nesouhlas, varovalo před novým rozdělením světa a také tvrdilo, že by ho východní rozšíření přivedlo do izolace.
Z domácího zpravodajství dnes určitě zaujmou zprávy o přebytkovém hospodaření státu, nebo o stoupajících cenách pohonných hmot. Ty při průměrném platu kolem pěti tisíc korun stály zhruba 20 korun za litr.
Téměř legračně už dnes zní informace o tom, že část vlády pod vedením jejího předsedy Václava Klause se poslední den roku vydala na běžky. Ze sportovních zpráv je asi nejzajímavější kuriózní výsledek Velké pardubické. Tu totiž tehdy celou absolvoval pouze jediný kůň.
Více si poslechněte v Archivu Plus.
Související
-
Česká republika: měsíc první. Rozhlasové ozvěny lednových dnů roku 1993
Vzpomínáte si ještě, proč se koncem ledna 1993 nedaly sehnat drobné bankovky? Nebo že na prvního českého prezidenta kandidoval kromě Václava Havla také Miroslav Sládek?
-
Samostatnost v druhém pololetí. Archivní návrat do roku 1993
Československo se poklidně rozdělilo, přesto v druhé polovině roku 1993 zbývala k dořešení ještě řada témat. Špinavé peníze, postavení médií i stíny komunistické minulosti.
-
Česká republika: měsíc třetí. Rozhlasové ozvěny březnových dnů roku 1993
Vzpomínáte si ještě na to, jakou hodnotu měl takzvaný slovenský zlatý poklad? A jaké spory dělení majetku federace vyvolávalo mezi českými a slovenskými politiky?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.