Česká republika: měsíc třetí. Rozhlasové ozvěny březnových dnů roku 1993

V březnu roku 1993 měla tři měsíce stará samostatná Česká republika svého premiéra i poměrně čerstvě zvoleného prezidenta. A na samém sklonku února byl do čela sociální demokracie, s programem radikálního odmítnutí vládní politiky, zvolen Miloš Zeman. Strana se pak pod jeho vedením stala jednou ze dvou nejsilnějších politických sil v zemi.

Čtěte také

Česká republika: měsíc první. Rozhlasové ozvěny lednových dnů roku 1993

Klidný průběh rozdělení Československa ve světle tehdejších událostí na Balkáně vzbudil celosvětový obdiv. Emoce samozřejmě bublaly, ale z vnějšího pohledu se rozdělení odehrálo rozumně a ústavně čistým způsobem. Jak už to ale i u slušných rozvodů bývá, objevily se první spory o majetek.

Hlavním klíčem dělení majetku federace byl poměr 2:1. Tedy dva díly Česku a jeden Slovensku. To bylo tehdejší zaklínadlo při dělení movitého a zahraničního majetku, zatímco ten nemovitý jednoduše zůstával republice, na jejímž území se nacházel.

Havel, Klaus a Zeman

Čtěte také

Říjen 1992 – Připravovala se Ústava ČR i zcela nová horní komora Parlamentu Senát

Nebylo to ale tak úplně jednoduché. Největším problémem prý nakonec bylo rozdělení v oblasti dopravy. Zdálo by se, že rozpočítat vagony na tři díly, je snadné. Obecně přijatý poměr 2:1 ale například nepočítal s mnohem rozsáhlejší železniční sítí v České republice.

Dělení 475 miliard majetku obou republik trvalo nakonec skoro sedm let. Ale lidé v březnu roku 1993 měli také mnohem obyčejnější starosti. Mnohdy podobné těm dnešním. Výrazně se zvyšovaly například ceny potravin a podobně jako dnes se zjišťovalo, jestli za to mohou zemědělci, zpracovatelé nebo obchodníci.

Na počátku 90. let stále ještě fungoval černý trh. Ilegální burzy měly v Ostravě tradici už ze 70. a 80. let. A do jisté míry novinkou se stal v 90. letech extremismus. Tehdejší „skinheadi“ se kromě ostatních menšin zaměřovali zejména na Romy.

Čtěte také

Rozpad Československa byl dělením majetku mezi mocenskými kartely, píše slovenský novinář

Rok 1993, první rok samostatné České republiky, byl v mnoha směrech přelomový a v mnohém jiný. V březnu už byli na domácí scéně tři hlavní politické figury, které pak velmi výrazně formovaly polistopadový vývoj v naší zemi v následujících třech dekádách, tedy prezident Václav Havel, premiér Václav Klaus a předseda sociální demokracie Miloš Zeman. A už tehdy se jejich názory velmi lišily například v otázce poválečného odsunu sudetských Němců.

Třetí měsíc roku 1993 si připomeneme prostřednictvím zpravodajských relací Českého rozhlasu.