Řešení kerčského sporu nemůže zůstat jen na Rusku a Ukrajině. Jinak hrozí ozbrojený konflikt, říká generál Šedivý

Ukrajina požádala o vyslání válečných plavidel NATO do Azovského moře. Jak na to aliance odpoví? A jak moc je to vážné?
Pokud padne Ukrajina, je ve vážném ohrožení celá Evropa. EU a NATO musí na Putina silně tlačit, říká znalec poměrů na Krymu

Je rusko-ukrajinský námořní incident v Kerčském průlivu opravdu jen věcí těchto dvou zemí, jak tvrdil americký prezident, nebo by z toho mohl být ozbrojený konflikt?
Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Armády ČR Jiřího Šedivého, je aktivní pomoc vojsky NATO nereálná, „protože by to znamenalo výrazné zvýšení napětí v Kerčské úžině, které by k vyřešení sporu rozhodně nevedlo,“ tvrdí generál a taky vedoucí Katedry bezpečnostních studií VŠ CEVRO Institut Šedivý.
Rusové totiž už od anexe Krymu považují území za své a současný konflikt s Ukrajinou je pak narušení jejich výsostného území. Co by prý ale ukrajinský prezident Petro Porošenko mohl od aliance získat, jsou „některé zpravodajské informace, které NATO může uvolnit. Z nich by získali přehled, co se nad tímto územím děje. Případně i nějaké pokyny, které se mohou realizovat v přípravě ozbrojených ukrajinských sil,“ dodává. To je tak ale vše.
Legrace to tedy není...
Porošenko se snaží zachovat svůj oligarchický systém s polonacistickými prvky, tvrdí komunista Valenta. Pirát Peksa nesouhlasí

Ukrajina vyhlásila výjimečný stav a žádá svět o pomoc kvůli eskalaci napětí u Ruskem anektovaného Krymu. Tamní parlament také vyzval k zavedení nových protiruských sankcí a posílení vojenské podpory Ukrajině.
Armádní generál v záloze rozhodně spor mezi oběma zeměmi nepovažuje za malicherný. Naopak. „Kdyby mělo vyřešení incidentu zůstat pouze na Rusku a Ukrajině, tak by to mohlo vyvolat i ozbrojený konflikt a iniciovat potenciální válku. Ten problém existuje a musí se řešit… Z dlouhodobého hlediska je potřeba, aby do hry vstoupil třetí subjekt. Celá Evropská unie, případně několik států. Tedy stejně jak v minulosti po anexi Krymu,“ domnívá se.
S americkým prezidentem Donaldem Trumpem by prý nepočítal, protože Amerika má svůj bezpečnostní problém jinde, hlavně v Tichomoří. „Trumo už přece řekl, že si to Evropa má vyřešit sama, protože to taky mohla předvídat. Což je i tlak na Německo, případně na Francii. Teď se na summitu G20 s Vladimirem Putinem asi nepotkají. Nějaký velký konflikt s Ruskem ale USA určitě riskovat nebude,“ dodává Jiří Šedivý.
Související
-
Ukrajina je obětí agrese, mezinárodní reakce je nedostatečná, tvrdí Procházková
„Ukrajina chce ukázat, že je obětí agrese. Je to také signál nám, že situace je velmi vážná a měli bychom začít jednat jinak než dosud,“ upozorňuje novinářka z Deníku N.
-
Libor Dvořák: Napětí mezi Ukrajinou a Ruskem po incidentu v Kerčském průlivu
Konflikt ve východoukrajinském prostoru znovu eskaloval: Rusko „dočasně“ uzavřelo Kerčskou úžinu, do níž z Oděsy směřovala tři plavidla ukrajinského vojenského námořnictva.
-
Thomas Kulidakis: Provokace mezi Ruskem a Ukrajinou a mezinárodní společenství
Rusko-ukrajinský incident v Kerčském průlivu zdůraznil prostý fakt, že i více než čtyři roky od anexe Krymu je řešení vztahů mezi oběma zeměmi v nedohlednu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka