Řeči o digitální dani eskalují napětí nejen mezi Evropou a USA, ale i uvnitř EU, tvrdí ekonom

Donald Trump

Vrcholný summit zemí G7 řeší možnost zavedení digitální daně na globální internetové firmy jako jsou Google, Facebook, Amazon či Apple. Protože jde o americké korporace, Donald Trump hrozí uvalením cel na francouzské víno. Schyluje se k obchodnímu konfliktu? A dává smysl přijmout obecnou úpravu zdanění internetových gigantů?

„Takovou věc je třeba dohodnout v širším mezinárodním společenství. Uvalení digitální daně pro specifický sektor, ale není dobrým krokem. Můžou z toho vyplývat různé negativní jevy,“ varuje v pořadu Pro a proti ekonom Liberálního institutu Jiří Nohejl. 

Podle něj jde o snahy politicky vyřešit nerovnováhy ekonomického trhu. „Pokud se  některým subjektům nedaří uspět na trhu, hledají řešení skrz politický proces. A tento případ je krásnou ukázkou tzv. dobývání renty,“ odkazuje ekonom také ke sporu tradičních médií s digitálními platformami.

Digitální daň může přinést nezamýšlené důsledky. Díky tomu, že se uvalí daň ne na zisky, ale na celkový příjem, tak firmy mohou daň převést na uživatele. Ať už ty, kteří si platí reklamu, nebo (v případě Amazonu) na menší firmy, které používají platformu pro prodej. Dodatečnou daní zvýšíme cenu reklamy pro ty nejmenší firmy…, které už nebudou moci platit reklamu na Facebooku a podobně.
Jiří Nohejl

Expert nepopírá, že existují přirozené monopoly. „Ale ty existují staticky. Asi před deseti roky vedlo americké ministerstvo spravedlnosti spor s Microsoftem. Mělo strach, že firma ovládne trh. Vidíme, že se tomu nestalo a dnes má Microsoft strach z Google… Takže dynamickým pohledem není problém monopolu až tak velký problém.“

„Tato debata hlavně eskaluje napětí. Nejsem velkým příznivcem obchodních válek, protože jde o války s obchodem a nikdo je nemůže vyhrát. Když eskalujeme napětí mezi Evropou a USA a zároveň uvnitř Evropské unie..., tak vytváříme spíš problémy, než že by nám to v něčem pomáhalo,“ konstatuje Jiří Nohejl. 

Zneužití dominance na trhu

„Země G7 se musejí zabývat tím, jaká legislativa pro digitální prostředí schází a jak jí nastavit... Google, Facebook, Apple a Amazon daňovou optimalizací poukazují na jev, který tu dlouhodobě existuje,“ soudí zástupce Unie vydavatelů Václav Mach. 

Připomněl, že obhajovat principy volného trhu je žádoucí jen do té doby, kdy se dostaneme k jeho nefunkčnosti. „Tedy když vidíme, že dochází k reálnému zneužívání dominantního postavení na trhu. A právě v online prostředí to ke zneužívání dominance velmi často směřuje.“

Digitální ekosystém je sice provázaný, ale ti, na které by případná digitální daň dopadla primárně, jsou společnosti, které mají celosvětově nějaký obrat a v daném státě je tento obrat minimální... Celá diskuze spočívá v tom, že v digitálním prostředí je jednoduché převádět zisk z jednoho trhu do druhého a zároveň ho prostřednictvím jednoho státu, v daném případě Irska, využívat zvýhodnění, které velkým digitálním firmám nabídlo formou investičních pobídek.
Václav Mach

Zástupce vydavatelů dodává, že když nefunguje standardní tržní prostředí, je tady rázem snaha o regulaci nastavením principů. „Ale když nefunguje ani toto, tak je třeba přistoupit k tvrdší regulaci, tedy ke stanovení pravidel zákonem.“ 

„Nebráním se diskuzím o tom, jak zamezit vyvádění finančních prostředků z lokálních trhů... Třeba česká firma, která platí daně v Česku, má-li soupeřit s globální platformou, která se drobnostmi jako placení daní členském státu EU nezabývá, je v nevýhodném konkurenčním postavení,“ upozorňuje Václav Mach závěrem.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Pro a Proti. Ptala se Veronika Sedláčková.

Související