Marek Hudema: Facebook vás smazáním příspěvku necenzuruje
Změnil internet kromě přístupu k informacím i naše pojetí lidských práv? Někdy se zdá, že ano, protože věci už nevypadají tak přehledně, jak jsme je znali před internetem. A to mate. Pěkně to ilustruje nedávný případ Facebooku a jména Brita Tommyho Robinsona.
Kdo je Tommy Robinson přitom není až tak důležité. Podstatné je, že se na něj nabalují různí rasisté a odpůrci přistěhovalců, zkrátka nepěkná společnost. V realitě i na internetu, včetně Facebooku. Zástupci Facebooku, kteří slíbili veřejnosti i regulátorům, že ze své sociální sítě odstraní projevy rasové a další podobné nenávisti, se tomu brání.
Čtěte také
V Česku se to nedávno projevilo tak, že když někdo napsal na Facebook příspěvek s Robinsonovým jménem, byl tento příspěvek většinou smazán. A někdy byl zablokován i sám uživatel. Okamžitě se objevily názory, že jde o cenzuru a politici by měli zasáhnout. Svoboda projevu je přece zaručena ústavou a cenzura je nepřípustná.
Jenže je tohle cenzura? Facebook není žádné veřejné náměstí, kde by zákaz mluvit skutečně znamenal omezení svobody projevu. Je to soukromá společnost, jejím cílem je zisk, a k tomu potřebuje bezproblémový chod své sítě. Aby na ní bylo dost uživatelů, aby vytvářeli obsah, dívali se na reklamu, a aby to celé nikoho příliš neuráželo a neodrazovalo. A aby na něm nebyly třeba rasistické urážky a výzvy k násilí, protože pak by mohly státní orgány provoz sítě přerušit.
Bulvární autoři i čtenáři
Jedním z nástrojů, jak tohoto dosáhnout, jsou pravidla Facebooku. Když na něm někdo chce být, musí s nimi souhlasit. I když jsou poněkud nejasná a dávají firmě možnost dělat dělat si s příspěvky svých uživatelů téměř co chce, včetně jejich mazání a obnovování. Bez souhlasu s tímto postupem by se nikdo na Facebook, do tohoto soukromého prostoru jedné firmy, nikdy nedostal. Z toho ale plyne, že neexistuje žádné právo nebýt na Facebooku takzvaně „cenzurován.”
Naopak, celý Facebook, i když se tak netváří, je založen na výběru některých zpráv a informací, a potlačení jiných. Ať už tento výběr dělají lidé či stroje. Jde o zvýšení zisku, zlepšení zásahu reklamy, zvýšení zábavnost obsahu. Podobá se tím, řekněme, trochu bulvárnějším novinám. Noviny také vybírají zprávy atraktivní pro své čtenáře a přidávají k nim reklamu. O jejich obsahu rozhoduje do značné míry šéfredaktor a netisknou každý článek, který jim někdo pošle.
Neznamená to ale, že noviny provozují cenzuru. Stejně jako ji neprovádí vedení Facebooku. To jen uživatelé Facebooku si neuvědomují své postavení. Že jsou něco jako čtenáři bulváru a bulvární novináři v jednom. Jen trochu zmatenější, protože si myslí, že se pohybují ve veřejném prostoru chráněném svobodou slova, a přitom pracují pro soukromou společnost. A to jen za možnost na této sociální síti, téměř zdarma, pobývat.
Autor je komentátor Lidových novin
Související
-
Facebook testuje zařízení na čtení myšlenek. Technologii chce představit na konci roku
Zařízení na čtení myšlenek v současnosti prochází testy na dobrovolnících. V budoucnu by mělo zařízení umět ovládat hudební přehrávač nebo brýle na virtuální realitu.
-
Facebook vkládá do obrázků skryté kódy. Zjišťuje, kdo sleduje, sdílí a stahuje fotky jeho uživatelů
Debata o skrytých kódech vkládaných do fotografií nahraných na Facebook se vede už delší dobu. Znovu ji teď rozvířil na svém twitteru student práv zabývající se...
-
Marek Hudema: Čeká Írán „lekce“ od USA?
Prezident USA Donald Trump chtěl zatlačit na Írán a zbavit Blízký východ íránské atomové hrozby, předejít závodům ve zbrojení a zbavit region rozpínající se mocnosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.