Řádný hospodář by digitální daň v Česku nezaváděl. Výnos za komplikace nestojí, soudí majitel globální firmy Linet

Vysoce pravděpodobné odvetné kroky USA by totiž zmařily jejich zámořské investice.

Jednání namísto zdanění

„Pro nás by to znamenalo, že bychom přestali být na americkém trhu konkurenceschopní a odepsali bychom miliardu a půl, kterou jsme v USA v posledních letech investovali. Navíc by to znamenalo každoroční ztrátu miliardy v obratu i odvedených daních a odrazilo by se to třeba i v pracovních místech. V USA navíc plánujeme do dvou let byznys zdvojnásobit,“ vypočítává Frolík, co mu aktuálně dělá největší starost. Proto se snaží ještě politiky přesvědčit, aby daň ve stávající podobě neschválili.

Čtěte také

Pokud Británie odejde bez dohody, bude problém dostat tam zboží, odhaduje podnikatel Frolík

Chápe záměr vlády i firem, které daně optimalizují, ale on vidí cestu v dohodě. „Měla by nastat jednání mezi americkou a českou stranou, aby bylo jasné, co nastane, když daň zavedeme. Protože je špatně daň zavést, čekat na protiopatření a pak ji zrušit. Snažíme se poslance přesvědčit, ale jestli to politici vyslyší, to se teprve uvidí.“

Jeden z nejrespektovanějších podnikatelů v Česku připomíná, že to nemusí být výhodné ani pro stát. „Stále mi rezonují v hlavě slova premiéra o řízení státu jako firmy. Já spíše říkám: řídit stát jako řádný hospodář. Žádný rozumný hospodář by tu daň v tomto stavu nezavedl, protože výnos za ty komplikace nestojí. My jsme navíc uvalili nejvyšší daň ve výši 7 %, zatímco ostatní ještě vyjednávají a hledají kompromis. Navíc česká strana ani nemá žádnou rizikovou analýzu. My jsme ji zadali u společnosti Deloitte a ta ukazuje, že pokud by USA zdanily pouze čtvrtinu našeho exportu, tak už by byla ztráta vyšší než očekávaný výnos,“ upozorňuje Frolík.

Naděje, že by Američané k odvetným opatřením nesáhli, je podle něj minimální. „USA se třeba zdá, že Evropa je protekcionistická třeba ohledně zdanění aut, a proto mají velmi senzitivní postoj ke zdanění jejich firem. Většinou zavádějí odvetná opatření a v tomto případě se dá čekat něco jako v případě Francie. Tam sáhly USA po odvetnému kroku v podobě 100% cla na luxusní zboží, třeba víno a sýry. A Francie nakonec ustoupila a odložila účinnost.“

Spojení a rizika

Zbyněk Frolík v závěru loňského roku předal řízení firmy svým dlouholetým ředitelům a přesunul se do dozorčí rady společnosti. „Do Linetu už nechodím každý den, docházím jen na klíčová jednání. Zatím jim nechávám plný prostor a za pár let uvidíme.“

Čtěte také

Zdravotnictví kolaps nehrozí, tvrdí šéf sítě klinik Kocian, který by zrušil jednu pražskou nemocnici

Jednou z takových klíčových otázek byl vstup investora, kterou ale nakonec Linet a Frolík odmítli. „Hledali jsme partnera, který by pomohl s expanzí především v USA, ale ukázalo se, že chce jen koupit ekonomicky výkonnou společnost za co nejnižší cenu. A my máme jinou mentalitu, jsme spíše nakloněni k dlouhodobější investici a projektům. Takže jsme se rozhodli do toho nejít,“ vysvětluje.

Frolíkovou vizí, kterou se zatím dařilo naplňovat, bylo z ekonomického hlediska každých 5 let zdvojnásobit hodnotu firmy. Ta se aktuálně blíží ke 12 miliardám korun. Toto tempo ale podle něj mohou ohrozit neznámé z globálního trhu.

„To není jen otázka výkonnosti firmy, ale také globální situace. Třeba bariér, které v obchodě jsou. Jaké budou zmíněné vztahy s USA v oblasti cel a daní? Jak budou vypadat asijské trhy? Uvidíme, co s nimi třeba udělá nový koronavirus, který může významně poškodit celý asijský byznys. Čekáme, že naše dodávky do Číny budou ovlivněny minimálně v logistice, protože tam už nyní běží život jinak, než tomu bylo dosud,“ dodává zakladatel a spolumajitel firmy Linet Zbyněk Frolík.