Prvním svobodným zednářem byl prý už Adam, tvrdí základní text lóže. Poprvé vychází v češtině

Svobodní zednáři jsou členové mezinárodního bratrského společenství, které vzniklo v dnešní podobě počátkem 18. století v Anglii. Za jakých okolností to bylo? A co se tou dobou odehrávalo v českých zemích?

Bavíme se o době, kdy v Anglii a obecně v západním světě prokvétá osvícenství a zednářství je do jisté míry jeho produktem.

V moderní podobě se zednářství rodilo už o století dříve, to znamená v 17. století, kdy do řemeslných cechů kamenických a stavitelských z ne úplně jasných důvodů začali být přijímáni první lidé, kteří se ale tím řemeslem nezabývali. A některé lóže postupně de facto ovládli.

Čtěte také

Svobodní zednáři – elita první republiky a zastánci československé státnosti

K tomu došlo v Londýně. A tak se v létě 1717 sešli v hostinci U husy a rožně, ve stínu svatopetrské katedrály, sešly čtyři takové lóže. A založily první velikou lóži jako sdružení pro Londýn a Westminster. Konstituce pochází z roku 1723, tedy pět let po ustavení té první veliké lóže.

V rakouské monarchii v té době vrcholí baroko, je blahoslaven Jan Nepomucký a později i svatořečen. Z toho je vidět, že jsme tehdy měli jisté zpoždění za západní Evropou. 

Kdy se vytváří první zednářská lóže u nás? 

To úplně nevíme. Jeden slavný spisovatel, autor bájeslovných románů a pamětí kata Mydláře, říkal, že to bylo někdy v roce 1723 slavným hrabětem Šporkem. Ale to jistě není pravdou. 

Čtěte také

Císař Josef II. Apoštol osvícenství na úřednickém šimlu

Zdá se, že první lóže vznikla kolem roku 1741 až za francouzsko-bavorské okupace Prahy. Francouzští bavorští důstojníci byli praktikující zednáři a zdá se, že do svých řad přijímali šlechtice a možná i nějakého měšťana z Českého království. Samozřejmě to byli podporovatelé bavorského vzdorokrále proti Marii Terezii, což se později nenosilo, a tudíž záznamy o tom zmizely.

První doložená lóže na našem území vznikla v Litoměřicích, bylo to buď v roce 1742, nebo 1745. Ale bavíme-li se o skutečném nástupu zednářství v zemích Koruny české, tak to jsou až 60. léta 18. století. 

O čem se v dokumentu o zednářství píše? Co je v textu, který si teď můžeme přečíst i v češtině?

Ten text je báječně nesourodý a poskládán z různých prvků. Asi polovina knihy je historie svobodného zednářství, která nese všechny stopy středověké bájivosti.

Dozvíme se tam, že již do Adamova srdce byla vložena znalost geometrie. Že stavitelé tabernáklu pro uchování Archy úmluvy byli zednáři a tak dále. Dozvíme se tam velkou kritiku gotické architektury, která je považována za úpadkovou. A skončíme detailním seznamem obdivované augustánské britské architektury. To je první díl.

Srdcem starého příběhu jsou takzvané Old Charges, staré povinnosti. To je poměrně krátká, asi sedmistránková věc, kde vidíme nádherný průnik osvícenských myšlenek, náboženské tolerance a jisté formy demokracie do ještě původních cechovních pravidel. Je to velice zajímavá směs.

Čtěte také

Zednáři, Masaryk, katolíci. Trnitou cestu od nenávisti k dialogu popisuje religionista Jan Sušer

Dalším dílem jsou Regulations, to znamená prováděcí předpisy, řekli bychom stanovy, jak se má velká lóže scházet, jak se mají scházet lóže, jak mají volit, kdo může být zvolen a podobně.

Další částí jsou písně. Ty jsou ještě zábavnější než ta historie, neboť autor Anderson v zásadě to, co napsal v próze o bájivé historii, nyní napsal znovu ve verši.

Je konstituce z roku 1723 inspirativní spirituální čtení i pro dnešního člověka, který je navíc mimo zednářskou lóži?  

Myslím, že ano. Speciálně v oblasti starých povinností. V jedné z prvních kapitol se praví, že dříve lidé vyznávali náboženství svého státu. Nyní se spíše shodujeme na tom, že by měli vyznávat takové náboženství, na kterém se všichni lidé shodují. Už v tom vidíme zárodek nového světa, ve kterém dnes žijeme, respektive bychom chtěli žít.

Poslechněte si i další novinky ze světa církví a náboženství. V debatě Vertikály proberou lékařka a vědkyně Monika Lekárová a klinický psycholog a psychoterapeut Miroslav Světlák příznivé dopady metody mindfulness.