První premiér nezávislého Konga zemřel kvůli strachu Západu ze Sovětů

Život Patrice Lumumby (1925-1961) byl kratší. Poštovní úředník, který občas psal do novin a v Léopoldvillu, dnešní Kinshase, stál u zrodu Konžského národního hnutí (MNC).

Čtěte také

Nelsona Mandelu nezlomilo ani 27 let vězení

To vše v dobách, kdy bylo Kongo belgickou kolonií. Koncem 50. let Brusel cítil, že udržet tuto středoafrickou zemi bude dál nemožné: obyvatelé Konga přestávali platit daně, docházelo k otevřeným sporům mezi etnickými skupinami, převládala anarchie. Belgický král Baudouin nakonec „poskytl“ Kongu nezávislost 30. června 1960.

Už samotný slavnostní akt poznamenaly rozpory, řečnili při něm hlavně belgičtí představitelé. Nový premiér Patrice Lumumba ve svém projevu připomněl bolestný osud bývalé kolonie.

„Naše rány jsou příliš čerstvé a bolestivé, než abychom je zapomenuli. Zažili jsme nucenou práci za mzdu, za níž jsme nemohli ani ukojit hlad, ani se ošatit, ani slušně bydlet, ani vychovávat děti. Ráno, v poledne i večer jsme snášeli posměšky, urážky a rány, protože jsme byli ‚negři‘. Zákon nikdy neplatil stejně pro bílé a černé, byl mírný k jedněm a krutý a nelidský k druhým.“

Panika na Západě

Belgie nedokázala Kongo na nezávislost připravit. Hned po vyhlášení samostatnosti vypukl totální chaos. Domorodci začali masakrovat bělochy, následovala operace belgických výsadkářů, kteří se snažili zachraňovat v Kongu žijící Evropany. S tichou podporou Belgie vyhlásila nezávislost na Kongu severní provincie Katanga, bohatá na měď a uran. Centrální vláda se rozpadla.

Socha konžského národního hrdiny Patrice Emeryho Lumumby v Kinšase|foto:Fotobanka Profimedia

Tomu přihlíželi premiér Lumumba a prezident Joseph Kasavubu; každý z jiného etnika a s mnoha důvody nemít rád toho druhého. Však se také později navzájem „sesadili“ z funkcí.

Levicově orientovaný Lumumba si pak v podstatě podepsal rozsudek smrti, když požádal o pomoc Sovětský svaz. Všeobecný zmatek vyřešil plukovník Joseph-Desiré Mobutu, který 14. září 1960 provedl vojenský puč: sesadil premiéra i prezidenta a vyhostil mezitím už dorazivší sovětské poradce.

V atmosféře studené války vyvolalo Lumumbovo sbližování s Moskvou paniku na Západě. Belgické společnosti se obávaly, že Lumumba znárodní těžbu zlata a mědi, a americká zpravodajská služba CIA se bála, že se Sovětský svaz zmocní konžského uranu. Nepohodlný Lumumba byl po puči internován, poté se souhlasem belgických oficiálních míst vydán nepřátelskému kmeni do odštěpenecké Katangy a zastřelen. Jeho tělo dva Belgičané rozsekali a rozpustili v kyselině.

Zapomenutý příběh z dob neúspěšných začátků konžské nezávislosti připomene v pořadu Portérty historik Jan Adamec.