První premiér nezávislého Konga zemřel kvůli strachu Západu ze Sovětů
Začnete-li se prý bavit s nějakým Afričanem o osobnostech, symbolizujících boj za nezávislost, nejčastěji padnou dvě jména: Nelson Mandela a Patrice Lumumba.
Příběh toho prvního je známý díky tomu, že žil 95 let a dožil se i cesty ze zamřížované cely do křesla prezidenta Jihoafrické republiky.
Život Patrice Lumumby (1925-1961) byl kratší. Poštovní úředník, který občas psal do novin a v Léopoldvillu, dnešní Kinshase, stál u zrodu Konžského národního hnutí (MNC). To vše v dobách, kdy bylo Kongo belgickou kolonií. Koncem 50. let Brusel cítil, že udržet tuto středoafrickou zemi bude dál nemožné: obyvatelé Konga přestávali platit daně, docházelo k otevřeným sporům mezi etnickými skupinami, převládala anarchie. Belgický král Baudouin nakonec „poskytl“ Kongu nezávislost 30. června 1960.
Už samotný slavnostní akt poznamenaly rozpory, řečnili při něm hlavně belgičtí představitelé. Nový premiér Patrice Lumumba ve svém projevu připomněl bolestný osud bývalé kolonie: „Naše rány jsou příliš čerstvé a bolestivé, než abychom je zapomenuli. Zažili jsme nucenou práci za mzdu, za níž jsme nemohli ani ukojit hlad, ani se ošatit, ani slušně bydlet, ani vychovávat děti. Ráno, v poledne i večer jsme snášeli posměšky, urážky a rány, protože jsme byli ‚negři‘. Zákon nikdy neplatil stejně pro bílé a černé, byl mírný k jedněm a krutý a nelidský k druhým.“
Panika na Západě
Belgie nedokázala Kongo na nezávislost připravit. Hned po vyhlášení samostatnosti vypukl totální chaos. Domorodci začali masakrovat bělochy, následovala operace belgických výsadkářů, kteří se snažili zachraňovat v Kongu žijící Evropany. S tichou podporou Belgie vyhlásila nezávislost na Kongu severní provincie Katanga, bohatá na měď a uran. Centrální vláda se rozpadla.
Tomu přihlíželi premiér Lumumba a prezident Joseph Kasavubu; každý z jiného etnika a s mnoha důvody nemít rád toho druhého. Však se také později navzájem „sesadili“ z funkcí. Levicově orientovaný Lumumba si pak v podstatě podepsal rozsudek smrti, když požádal o pomoc Sovětský svaz. Všeobecný zmatek vyřešil plukovník Joseph-Desiré Mobutu, který 14. září 1960 provedl vojenský puč: sesadil premiéra i prezidenta a vyhostil mezitím už dorazivší sovětské poradce.
V atmosféře studené války vyvolalo Lumumbovo sbližování s Moskvou paniku na Západě. Belgické společnosti se obávaly, že Lumumba znárodní těžbu zlata a mědi, a americká zpravodajská služba CIA se bála, že se Sovětský svaz zmocní konžského uranu. Nepohodlný Lumumba byl po puči internován, poté se souhlasem belgických oficiálních míst vydán nepřátelskému kmeni do odštěpenecké Katangy a zastřelen. Jeho tělo dva Belgičané rozsekali a rozpustili v kyselině.
Zapomenutý příběh z dob neúspěšných začátků konžské nezávislosti připomene v pořadu Portérty historik Jan Adamec.
Související
-
Martin Luther King snil sen, který stále inspiruje
REPRÍZA | „Osedlat se dá jen ohnutý hřbet,“ říkal americký černošský aktivista Martin Luther King (1929 – 1968).
-
Čankajšek bojoval proti komunistům, v krutosti jim ale konkuroval
Dne 1. března 1950 došlo na Tchaj-wanu k pozoruhodné události: generál Čankajšek se tam prohlásil prezidentem Číny a vládl ostrovu až do své smrti v roce 1975.
-
Gándhí. Mírotvůrce, který nikdy nedostal Nobelovu cenu, se narodil před 150 lety
„Generace, které po nás přijdou, sotva uvěří, že po zemi mohl chodit někdo takový,“ prohlásil Albert Einstein o muži, jehož pravé jméno bylo Móhandás Karamčand Gándhí.
