Proteiny z masa a mléka můžete nahradit oříšky, ovocem nebo tofu. Bude vám ale chybět vápník
Částečné nahrazení živočišných proteinů ve stravě rostlinnými zvyšuje délku života, a zároveň by mohlo přispět ke snížení emisí skleníkových plynů. Vědci to vyvodili z dlouholetého výzkumu stravování Kanaďanů. Některým jeho respondentům, kteří omezili mléčné výrobky, ale chyběl vápník.
Čtěte také
Červené nebo mleté maso nahrazují někteří účastníci studie oříšky, semeny, ovocem, zeleninou nebo tofu. Statisticky prokazatelně to pomohlo hlavně mužům.
Část z nich ale při náhradě mléka rostlinnými produkty trpěla nedostatkem vápníku. „Bylo to něco za něco,“ upozorňuje rostlinná bioložka Fatima Cvrčková.
Steak versus salát
Projekt zaměřený na stravování a udržitelnost byl součástí rozsáhlého výzkumu na 14 tisících účastnících. Vědci nově nezkoumali jejich zdravotní stav, ale hodnotili ho v souvislosti s jídelníčkem.
Čtěte také
„U masa byly předpokládané efekty na zdraví vždy pozitivní, u mléka vždy menší, ale negativní, včetně zkrácené doby dožití,“ říká vědkyně.
Míra prospěšnosti částečného přechodu na rostlinnou stravu podle autorů studie závisí i na tom, jaký protein nahrazujeme. Píšou, že nemusíme držet drastické diety.
„Není to představa, že musíme vyměnit steak za salát,“ vysvětluje půdní ekolog, botanik a mykolog Petr Kohout. Záleží na našich, případně národních stravovacích zvyklostech.
„U Kanaďanů byl výchozí stav půl kila hovězího na osobu týdně,“ podotýká Fatima Cvrčková. Češi ho podle ní tolik nekonzumují. Studie také nezohlednila drůbež nebo vejce.
Menší náročnost
„Produkce rostlinných proteinů je energeticky a environmentálně méně náročná,“ zdůrazňuje ale Petr Kohout. Autoři studie dokonce propočítali, o kolik klesne produkce skleníkových plynů, kdybychom přešli na rostlinnou stravu.
Čtěte také
U masa to bylo o 25 procent, u mléčných výrobků o 5 procent. Vědci ale nedávají celosvětová doporučení, jak vhodné je omezovat chov hospodářských zvířat.
„Pokud chceme výrazně snižovat produkci skleníkových plynů, je efektivnější jít spíš přes energetiku než zemědělství,“ dodává Kohout. Zemědělství totiž k jejich produkci přispívá v menší míře.
Podle Fatimy Cvrčkové má navíc pastva má jiné dopady na evropskou kulturní krajinu, než na amazonské pralesy, které lidé kvůli pastvě ničí.
„V Česku by šlo o rozhodnutí, zda půdy využívat na pastviny, skladovací hangáry, úhory, nebo golfová hřiště,“ uzavírá bioložka.
Je vhodné ve stravě zčásti nahradit živočišné proteiny rostlinnými? Jaké zákonitosti obživy malých živočichů ovlivňují životy těch velkých? Jak dopadly propočty podílu žížal na úspěšném pěstování plodin? Debatují rostlinná bioložka Fatima Cvrčková a půdní ekolog, botanik a mykolog Petr Kohout, spoluúčinkuje herec Otakar Brousek.
Související
-
Za radost z pohybu můžou střevní bakterie. U myší se díky nim vyplavily endorfiny
Biologové z univerzity v Pensylvánii se snažili najít nervové dráhy, které motivují k pohybu. Vědci nechali myši běhat v kolečku a tyto dráhy zkoumali.
-
140 tisíc lidí na světě ročně usmrtí hadí jed. V Indii chybí osvěta
V indickém státě Tamil Nadu se uskutečnil výzkum, který má přispět k lepší informovanosti o možnostech prevence před uštknutím hady.
-
S antibiotiky bakterie válčí už tisíce let, nejde jen o naše léky, připomněli vědci
Studie ze Švédska ukázala, že odolnost bakterií vůči antibiotikům je mnohem rozšířenější, než si vědci mysleli. Resistentní geny našli ve zcela odlišných prostředích.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
