Za radost z pohybu můžou střevní bakterie. U myší se díky nim vyplavily endorfiny
Biologové z univerzity v Pensylvánii se snažili najít nervové dráhy, které motivují k pohybu. Vědci nechali myši běhat v kolečku a tyto dráhy zkoumali. Ukázalo se, že k radosti z pohybu výrazně přispěly bakterie v myším střevě. U zvířat, která se střevní mikroflóry zbavily, mozek nevyprodukoval signál odměny.
Někteří z nás cvičí raději a častěji než ostatní, jiným motivace chybí. Ve studii vědci nechali sportovat pokusné myši. Ukázalo se, že klíčem k tomu, aby pohyb působil radost, byla právě myší střevní mikrobiota.
Čtěte také
Článek vyšel v časopise Nature. Studie má českou stopu. Její první autorkou je Lenka Dohnalová, která bádá v tomto oboru v americké Pensylvánii.
Vědci popsali, jak signál o myším sportovním výkonu putuje do centra odměny v mozku, kde se pak vyplavují endorfiny. Doufají, že jejich výsledek najde uplatnění třeba i ve sportovní medicíně.
Dobrá nálada
U myší s normálním složením střevní mikroflóry rostla vlivem pohybu v nervových drahách hladina signalizačního hormonu, dopaminu. U těch, které se střevní mikroflóry zbavily, nikoliv.
Čtěte také
„Když se hodně hýbeme, bakterie mají radost, protože je prokrvená sliznice střevní,“ popisuje Pavel Stopka, zoolog se zkušeností z Oxfordu, který celou svou profesní dráhu bádá na myších.
Střevní mikrobiota proto pod vlivem pohybu produkuje látky, na které reagují senzorické neurony ve střevech spuštěním dopaminové dráhy.
Dopamin je univerzální transmiter, přenašeč nervových vzruchů, kterým komunikují neurony. „Je to signál, který zapíná mnoho věcí, včetně motoriky, je přítomen i při sexuálních aktivitách,“ vysvětluje vědec.
Pálivá paprička
Látky, které bakterie v myším střevě vyrábějí a kterými stimulují střevní neurony, jsou podobné látce v pálivých papričkách, kapsaicinu.Ten proto vědci použili jako kontrolu.
Zvíře, které víc běhá, najde víc potravy, lépe se nají nebo snadněji najde partnera.
Pavel Stopka
Stimulovali s ní stejné receptory u myší, kterým vypláchli střevo. „Také tato látka v nízkých koncentracích zapíná endorfiny,” upozorňuje Pavel Stopka.
Právě proto nás podle něj těší v malém množství pálivé pokrmy konzumovat.
Evoluční výhoda
To, co způsobuje radost z pohybu, či dokonce závislost na sportovním výkonu, zatím vědci popsali jen u myší, zbývá to doložit u člověka.
Čtěte také
Dá se čekat, že tak jako u zvířat mohla i u nás spolupráce s bakteriemi, které v nás žijí, přinášet evoluční výhodu. „Zvíře, které víc běhá, najde víc potravy, lépe se nají nebo snadněji najde partnera,“ říká vědec.
I naše nervové dráhy, které vedou k odměně za sportovní výkon, budou výsledkem přirozeného výběru, nikoliv učení. „Vznikly evoluční cestou a když se narodíme, hned s nimi pracujeme,“ říká Pavel Stopka.
Jak bakterie v nás ovlivňují motivaci ke cvičení? Proč chtějí i nejmenší děti pomáhat psům? Jaký postřeh a vnímání času mají zvířata? Poslechněte si celou Laboratoř. Debatují zoologové Pavel Stopka a Vojtěch Kotecký. Spoluúčinkuje herečka Petra Hobzová.
Související
-
Jak může genetika pomoci neslyšícím?
O genu hluchoty, unikátním mozku primátů a zděděném životním stylu. Hosté: biologové Petr Svoboda a Ivan Hirsch a mim a choreograf Radim Vizváry. Moderuje Martina Mašková.
-
Vědci jsou schopní zvrátit stárnutí u myší a chtějí toho dosáhnout i u lidí
Staré myši mládnou v laboratoři molekulárního biologa Davida Sinclaira na Harvard Medical School.
-
Myši odhánějí nápadníky feromonem, který voní jako banány. Chrání tak potomstvo
Vědci z McGillovy univerzity v Montrealu zjistili, že samečci myší pociťují stres v blízkosti březí nebo kojící samičky. Od kontaktu je odrazují samičí feromony.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.