Prosinec bude nejhorší měsíc z celé pandemie. O Vánocích hrozí humanitární krize, varuje demografka
Počty nakažených koronavirem v České republice překonávají rekordy a krizové situaci už podle sociální geografky a demografky Dagmar Dzúrové nelze zabránit. „Prosinec bude nejzávažnější měsíc celé pandemie. V období vánočních a novoročních svátků budou nemocnice přetížené a lze očekávat, že nastane zdravotnická a humanitární krize,“ varuje.
Podle jejích propočtů nebudou mít nemocnice za tři týdny kapacitu postarat se nejen o pacienty s covidem, ale také o onkologicky nemocné nebo akutní případy, jakou jsou infarkty nebo mrtvice.
Čtěte také
Sociální geografka a demografka Dzúrová souhlasí s názorem budoucího premiéra Petra Fialy (ODS), že aktuální vlnu už zastavit nelze, je prý třeba omezit její dopady: „Je třeba ihned řešit situaci, která nás čeká za tři týdny: Pomoci v nemocnicích, pomoci lékařům – i finančně, morálně a lidsky.“
Podle ní v minulých měsících došlo k podcenění situace. Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES), jíž je Dzúrová členkou, doporučovala rozsáhlé testování ve školách a v zaměstnání:
„Mělo se testovat plošně, protože plošné testování je tou nejlepší ochranou, jak vybrat ty pozitivní jedince, dát je do karantény a zamezit šíření viru.“
Plošné testování je tou nejlepší ochranou, jak vybrat ty pozitivní jedince, dát je do karantény a zamezit šíření viru.
„Nás v MeSES mrzí, že všichni deklarují, že se školy nebudou zavírat a vzdělávání je prioritou, ale když jde o zajištění základních pravidel, tak to vázne na nedostatku testů a testuje se jednou týdně a opožděně. A pak vidíme, co vidíme,“ dodává.
Čtěte také
Problém vidí v tom, že neexistuje propracovaný systém, který by umožnil okamžité úpravy. „To znamená navýšit testování, když je problém, ale ne o tom hovořit a udělat to za tři týdny, to je prostě pozdě. Ta epidemie se rozjede. Je zapotřebí přistupovat k epidemii ihned a ne se zpožděním a váhavostí,“ zdůrazňuje expertka působící na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
Příliš benevolentní Česko
Z hlediska počtu nákaz v přepočtu na obyvatele je nyní Česko v podobné situaci jako sousední Rakousko, kde se ale provádí půl milionu testů denně, tedy pětkrát více. S tím souvisí i pozitivita testů, která u nás přesahuje 40 procent.
Čtěte také
„Světová zdravotnická organizace doporučovala pro zvládání pandemie hranici pěti procent. To znamená, že vůbec nemáme kontrolu, kolik osob je vlastně nakažených,“ upozorňuje Dzúrová.
Rakousko jako první z celé Evropy přikročilo k opětovnému lockdownu, naopak Česko je spolu se Slovenskem v opatřeních nejbenevolentnější. V řadě západních zemích navíc opatření platí dlouhodobě.
Mezi lidmi nad 60 let doteď nemá ani jednu dávku vakcíny 460 tisíc osob.
Příkladem ve zvládání pandemie je podle Dzúrové Dánsko, kde platí minimální restrikce, současně je ale značná část obyvatelstva naočkována, a navíc se chová zodpovědněji. V zemi tak v roce 2020 nedošlo k nárůstu úmrtnosti, jako tomu je v jiných zemích.
Čtěte také
Aktuální vlnu v tuzemsku je prý možné označit za epidemii neočkovaných, u nichž je po očištění od vlivu rozdílné věkové struktury až 5,3krát vyšší riziko pro hospitalizaci a osmkrát vyšší pro umístění na jednotce intenzivní péče, než je tomu v případě plně očkovaných.
„Virologové a odborné články uvádějí, že na variantu delta nestačí proočkovanost populace pod 80 procent. Musíme se dívat i na proočkovano rizikových věkových skupin. Mezi lidmi nad 60 let doteď nemá ani jednu dávku vakcíny 460 tisíc osob,“ upozorňuje.
Jak se šlo lépe připravit na aktuální vlnu? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
Související
-
Co když se koronavirus v Japonsku „umutoval k smrti“? Odvážné tvrzení, říká o nové studii virolog
Nejsilnější vlna pandemie s variantou delta začala v Japonsku utichat začátkem listopadu. Podle odborníků je to vysokou proočkovaností a taky disciplínou Japonců.
-
Kdy volat k covidu-19 záchranáře? Když nemocného trápí výrazná dušnost, horečky nebo poruchy vědomí
Zavolat záchrannou službu se doporučuje v případě, že se u nemocného objeví výrazná dušnost, poruchy vědomí, dezorientace, útlum a několikadenní vysoké horečky.
-
Zavedení bavorského modelu nepomůže. Nevylučuji, že nás to může i poškodit, varuje Konvalinka
Čísla pozitivně testovaných letí strmě vzhůru. Zpřísnění opatření inspirovaných bavorským modelem, který ruší uznávání testů, podle biochemika Konvalinky ale nepomůže.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.