Co když se koronavirus v Japonsku „umutoval k smrti“? Odvážné tvrzení, říká o nové studii virolog Plevka

24. listopad 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Bez ohledu na aktuálně klesající čísla je však mnoho Japonců nadále opatrných a nosí roušky. Ilustrační foto

V Japonsku rychle a výrazně ubylo případů onemocnění covid-19. Ještě donedávna nejsilnější vlna pandemie s variantou delta začala v ostrovní asijské zemi utichat začátkem listopadu. Podle odborníků je to vysokou proočkovaností a taky disciplínou Japonců. Mluví se taky o studii vědců z japonského národního institutu genetiky, podle které se možná varianta delta „umutovala k smrti“. 

Hypotéza japonských vědců z institutu genetiky stojí na skutečnosti ověřené i pro jiné viry. A to, že když začnou víc mutovat, stanou se neživotaschopnými. Podle nové diskutované teorie nashromáždila varianta delta příliš mnoho mutací schopných korigovat chyby viru.

Za ní stojí takzvaný nestrukturální protein nsp14, který reguluje to, aby virus nemutoval příliš.

Čtěte také

„Je součástí mechanismu, kdy se virus množí. Aby nedocházelo k mutacím,“ říká molekulární biolog a virolog ze Středoevropského technologického institutu Masarykovy univerzity v Brně (CEITEC) Pavel Plevka a pokračuje:

„Viry nemohou mutovat moc, protože pak by vznikalo jen velmi málo životaschopného potomstva. Ale zároveň je pro ně z dlouhodobého hlediska prospěšné, aby nějak mutovaly, protože pak můžou vznikat nové varianty, které budou mít z hlediska virů žádoucí vlastnosti.”

Viry nemohou mutovat moc, pak by vznikalo jen velmi málo životaschopného potomstva. Ale zároveň je pro ně mutovat prospěšné.
Pavel Plevka

Podle virologa a ředitele Biologického centra Akademie věd Libora Grubhoffera japonská hypotéza doplňuje obrázek o koronavirech, které jako jediné viry vůbec mají tuto opravující funkci proteinu nsp-14 popsanou.

„Právě tento nestrukturní protein může být zajímavým cílem pro oslabení replikačních schopností koronaviru. Zpravidla se na ty nestrukturní proteiny v praktických směrech boje s viry zapomíná a ony jsou velmi podstatnými hráči v celé té dramaturgii.”

V Japonsku se virus podle vědců z institutu genetiky tak moc snažil opravovat chyby, až tím nakonec zničil sám sebe.

Asijský enzym?

Japonští vědci taky zjišťovali, jestli nemá na opravující protein nsp-14 vliv obranný enzym, který má v sobě velká část lidí v Asii. Studie dokazují, že je schopný napadat RNA viry včetně SARS-CoV-2 způsobujícího covid-19.

Čtěte také

Tým profesora Itura Inoua uvedl, že může být tento opravný protein nsp-14 napadán protivirovým, obranným proteinem přirozené imunity člověka, který je přítomný právě u asijského etnika.

Hypotéza vědců z Japonska navrhuje, že by právě to mohlo způsobit poruchu opravného proteinu a i hromadění mutací, které by vedly k postupnému zániku viru SARS-CoV-2.

„Jsou to zajímavé výsledky. Problematická je ale souvislost s protivirovým proteinem, který by měl být typický pro asijské etnikum. Pozorovaný ústup covidu-19 vidíme zatím jenom v Japonsku, nikoliv v Jižní Koreji například, odkud máme spolehlivá data. Čili vědcům zbývá vysvětlit ještě celou řadu věcí,“ upozorňuje virolog Grubhoffer. 

Chybí evidence mutací

Virolog Pavel Plevka z centra CEITEC si myslí, že je studie japonských vědců hodně odvážná a nemá pevné důkazy o tom, že ke zmiňovaným mutacím v delta variantě, která je v Japonsku rozšířená, skutečně došlo.

Čtěte také

Jak říká, z evolučního hlediska je taky nepravděpodobné, že by se takový virus stal dominantní formou. Přítomnost jednoho typu viru nechrání před jinými typy viru. Pouze v případě, že je některá z jeho variant infekčnější, rozšíří se mnohem rychleji než ty ostatní. Zbylé varianty jsou pak v menšině.

Japonští vědci taky říkají, že virus vymizel z populace, protože více mutuje a nedokáže se efektivně množit. Podle docenta Plevky ale přirozená selekce v přírodě funguje přesně proti tomuto mechanismu. „Varianty viru, které nejsou schopné se množit, vymizí. V populaci pak zůstávají ty, které jsou schopné se reprodukovat.“

Varianty viru, které nejsou schopné se množit, vymizí. V populaci pak zůstávají ty, které jsou schopné se reprodukovat
Pavel Plevka

Libor Grubhoffer i Pavel Plevka se shodují v tom, že výrazný vliv mohla mít na současnou velmi dobrou epidemickou situaci v Japonsku vysoká proočkovanost. Ta dosahuje víc než 75 procent. A taky méně případů v přepočtu na počet obyvatel, než je u nás, a tím i snazší trasování.

V neposlední řadě mohlo hrát roli také to, že je Japonsko jako ostrovní stát lépe izolovanou zemí a dbá velmi bedlivě i na to, koho na své území pustí.

Proč Slovensko zavedlo dvoutýdenní lockdown? Nejen o tom uslyšíte ve Vědě Plus. 

autor: Martina Rasch
Spustit audio

Související