Prodloužit životnost západních reaktorů? Málo reálné, ruský plyn a ropu spíš nahradí obnovitelné zdroje
Válka na Ukrajině otřásla evropským energetickým trhem. Na jednu stranu zažíváme razantní zdražování fosilních paliv, zároveň ale Evropská unie hledá cestu, jak se co nejdříve zbavit ruského plynu a ropy. Vysoké ceny energií nahrávají výstavbě nový reaktorů. Na „jadernou renesanci“ to ale nejspíš nestačí.
V Evropské unii nyní funguje 103 jaderných reaktorů, které stojí asi za čtvrtinou veškeré vyrobené elektřiny.
Čtěte také
Obecně je ale jaderná energie v Evropě na ústupu, protože staré reaktory postupně dosluhují, zatímco výstavba nových bloků je drahá a náročná. Jádru do karet nehrála do loňska ani nízká cena elektřiny.
Ruská invaze na Ukrajinu zdánlivě nutí Evropu předchozí plány přehodnocovat. Ale zatímco obnovitelné zdroje za minulou dekádu udělaly velký technologický pokrok, jádro se svých problémů nezbavilo.
Zatímco obnovitelné zdroje za minulou dekádu udělaly velký technologický pokrok, jádro se svých problémů nezbavilo.
Například stavba třetího bloku finské jaderné elektrárny Olkiluoto se kvůli technickým komplikacím protáhla o třináct let a cena bloku je nakonec třikrát vyšší, než bylo původně v plánu. A vleklé komplikace provázejí i dostavbu britské jaderné elektrárny Hinkley Point nebo francouzské Flammanville. Ve všech případech jde o „evropské“ jaderné reaktory EPR, které se řadí do generace III+.
Čtěte také
Jadernou renesanci tak zatím můžeme vidět jen v Číně, která má dnes necelou padesátku reaktorů a oznámila plány na postavení dalších sto padesáti. O výstavbě nových bloků uvažuje i Česko, ale o plánech se mluví už přes deset let a výsledek je zatím stále nejasný. Jeden blok má vzniknout v Dukovanech jako náhrada za dosluhující reaktory, další dva mají výhledově vyrůst v Temelíně.
Česko uvažuje o výstavbě takzvaných malých nebo modulárních reaktorů, které mají být levnější a flexibilnější než tradiční velké bloky. Problém ale je, že malé reaktory dnes stále představují technologii ve fázi vývoje.
Obnova starých bloků je příliš drahá
Časově náročná výstavba nových bloků navíc nenabízí recept, jak co nejdříve reagovat na aktuální situaci. Nabízí se tak varianta prodloužit provoz stávajících bloků nebo zapnout ty už vypnuté.
Čtěte také
Německo hned po vypuknutí války na Ukrajině oznámilo, že přezkoumá možnost prodloužení provozu svých posledních tří jaderných bloků a znovuzprovoznění několika dalších nedávno odpojených reaktorů. Podobné diskuze se vedou v Belgii.
Německé vlády urychlily odchod od atomové energie po havárii v japonské elektrárně Fukušima. Německý vicepremiér Robert Habeck ale nedávno oznámil, že přehodnocení odklonu od jádra je nakonec nereálné.
Německý vicepremiér Robert Habeck nedávno oznámil, že přehodnocení odklonu od jádra je nakonec nereálné.
Provozovatelé elektráren upozorňují na vysokou finanční nákladnost takovýchto plánů. Navíc je vypnutí jaderného reaktoru dlouho dopředu naplánovaný proces. Do bloků už provozovatel nenakupuje palivo a neprovádí některé nákladné opravy.
Je ale stále možné, že situace na energetickém trhu vinou války na Ukrajině nakonec postoj německé vlády změní.
Bezpečnost versus nečekané situace
Obsazení několika ukrajinských jaderných elektráren ruskou armádou také znovu otevřelo debatu, nakolik je atomová energie bezpečná. Po haváriích v Černobylu a Fukušimě celý svět přijal řadu opatření pro snížení potenciálních rizik, hlavně co se týče živelných pohrom, chyb obsluhy nebo terorismu.
Čtěte také
Za běžného provozu se tak jaderná energie dá považovat za bezpečnou. Ale problém může nastat během nečekaných situací, což útok armády na atomovou elektrárnu jiné země rozhodně splňuje.
K úniku radiace z ukrajinského Černobylu ani Záporožské elektrárny údajně nedošlo, ale Agentura pro atomovou energii údajně s druhou jmenovanou ztratila spojení. Ruská armáda se navíc blíží i k Jihoukrajinské atomové elektrárně u města Južnoukrajinsk.
Poslechněte si celou Naturu, připravil ji Ondřej Novák.
Související
-
Dana Drábová: Teď už nestihneme nahradit uhlí jádrem. Musíme si vybírat a zdroje energie kombinovat
Německo bude potřebovat výkon svých zavřených jaderných elektráren nahradit produkcí energie z fosilních paliv, nebo dovozem ze zahraničí – a to včetně Česka.
-
Anna Hubáčková: Nemůžeme řešit sucho přivedením vody z Dunaje. Uhlí musí skončit do roku 2033
Anna Hubáčková byla starostkou jihomoravských Ratíškovic. V Senátu je členkou Stálé komise VODA-SUCHO. Je proti výstavbě kanálu Dunaj-Odra-Labe a závislosti na uhlí.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.