Náměstek Třešňák: Zastropovat ceny energií není možné. Stát by ale mohl poskytovat sociální tarify

Cesta, jakou se vydalo Slovensko a kterou vládě navrhovala opozice – tedy zastropování cen –, by byla v našich poměrech nerealizovatelná, tvrdí Třešňák: „Proto jsme začali uvažovat nad konceptem státního obchodníka s energiemi, který by nakonec mohl dodávat v rámci nějakého regulovaného sociálního tarifu.“

Hlavní myšlenkou rychlé úpravy je to, že sázka na nejnižší cenu nesmí být pro zákazníka zároveň sázkou na nejvyšší riziko.
Petr Třešňák

Kabinet Petra Fialy (ODS) navrhuje také novelu energetického zákona, která by měla zajistit účinnější dohled nad energetickým trhem. „Hlavní myšlenkou rychlé úpravy je to, že sázka na nejnižší cenu nesmí být pro zákazníka zároveň sázkou na nejvyšší riziko,“ vysvětluje Třešňák.

Čtěte také

Jestli jsme v říjnu mluvili o energetické krizi, tak teď se dostáváme do megakrize, hodnotí ekonom Křeček

Podle tohoto návrhu by s ohledem na loňské události, kdy společnosti Bohemia Energy ukončila podnikání, měli obchodníci nabízet pouze takový objem energií, který zvládnou pokrýt dostatkem financí. Pravidelná kontrola pak připadne na Energetický regulační úřad.

Podobný záměr ale zpochybňuje výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor: „Žádný obchodník, ani ten nejserióznější, nemůže nakupovat stoprocentní objem elektřiny nebo plynu dopředu. Tak to v praxi zkrátka nechodí.“

Havlíček: Řešení potřebujeme hned

Podle Třešňáka by bylo pozitivní, pokud by se povedlo najít společnou cestu napříč Evropskou unií. Věří, že toto hledání bude téma i pro české předsednictví v druhé polovině letošního roku.

Exministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) má ale za to, že konat je potřeba hned. „Předsednictví budeme mít až za několik měsíců. Než se tam něco dojedná, utečou další měsíce. Tu situaci potřebujeme řešit teď.“

Sociálně slabší mají problém vyplnit deset formulářů. A když už to vyplní a vystojí si někde frontu, tak jim pak přijde třeba jen 50 korun.
Karel Havlíček

Zcela nedostačující je podle něj podpora prostřednictvím příspěvků na bydlení nebo mimořádné okamžité pomoci.

„Žádost je velmi komplikovaná a je to nedůstojné. Sociálně slabší mají problém vyplnit deset jedenáct formulářů a to se vůbec nebavíme o tom, že když už to vyplní a vystojí si někde frontu, tak jim pak přijde třeba jen 50 korun na měsíc.“

Hranici, kdy máte nárok na příspěvek na bydlení, splňuje minimálně pětina domácností. Jen minimum z nich to ale využívá.
Daniel Prokop

Že je cílená pomoc formou sociálních dávek špatně nastavená, potvrzuje i sociolog Daniel Prokop: „Z našeho výzkumu vyplývá, že hranici, kdy máte nárok na příspěvek na bydlení, splňuje minimálně pětina domácností. Jen minimum z nich to ale využívá.“

Sítem navíc propadnou třeba domácnosti, které splácí vysokou hypotéku, upozorňuje Prokop a kritizuje loňské zrušení superhrubé mzdy. To totiž ušetřilo peníze zejména vysokopříjmovým občanům, kteří dnes problémy s platbami za energie řešit nemusí.

„Je potřeba změnit daňový systém,“ apeluje sociolog. „To je dlouhodobé řešení. Je nesmysl, že i když máte jen minimální mzdu, pořád odvádíte asi 7,5 tisíce z nákladu práce a potom máte čerpat příspěvky.“

Poslechněte si celý audiozáznam Tématu dne Martiny Maškové.