Válka na Ukrajině popožene odklon Evropy od ruského plynu, dekarbonizaci ale nezastaví
Ruská invaze na Ukrajinu odhalila v plné nahotě problémy plynoucí ze závislosti Evropské unie na plynu. Ten je sice klíčový pro průmysl a vytápění domácností, a Evropa s plynem počítá jako s takzvaným přechodovým palivem mezi fosilní a čistou energetikou, ale představuje také podstatný zdroj příjmů pro ruskou ekonomiku. Navíc, cena této komodity už před válkou na Ukrajině výrazně rostla a nyní historického maxima.
Evropa v roce 2019 spotřebovala zhruba 7 tisíc PJ (petajoule) ruského zemního plynu. V roce 2020 spotřeba kvůli pandemii koronaviru a ekonomickému útlumu mírně klesla, ale loni už bylo na trzích vidět oživení.
Čtěte také
Mimo jiné i kvůli tomu cena zemního plynu začala strmě růst z osmnácti eur za megawatthodinu na osmdesát eur a hodnota této komodity na trzích láme stále nové a nové rekordy. Přitom navzdory vyhrocené situaci ruský plyn do Evropy stále proudí.
O plynu se v Evropě dlouho mluví o jako takzvaném přechodovém palivu mezi energetikou založenou na ropě a uhlí a čistou energetikou, která bude spoléhat zejména na obnovitelné zdroje. Zemní plyn byl totiž až do loňského roku relativně levný a dostupný, a jeho spalování produkuje jen poloviční emise oxidu uhličitého oproti uhlí nebo ropě.
Hlavní složkou zemního plynu je ale metan, který se kvůli únikům při těžbě a dopravě zemního plynu dostává do atmosféry. A vzhledem k tomu, že metan má asi 80 krát silnější skleníkový efekt než oxid uhličitý, celkovými dopady na klima tak může uhlí nebo ropu dokonce překonat.
Náhradu nemáme
Ačkoliv by z mnoha ohledů bylo lepší se bez ruského plynu obejít, rychlou náhradu zatím nemáme. Do Evropy toto palivo momentálně proudí i z Norska, severní Afriky nebo z Kataru, malé až nepatrné množství se těží i v Maďarsku, Česku nebo Bulharsku.
Plynovody z ostatních zemí ale výpadek ruského plynu, který pokrývá 42 % evropské spotřeby, nahradit nedokáží. USA a další země jsou schopné Evropě nabídnout i kapalný zemní plyn, LNG, který je ale velmi drahý a růst poptávky může jeho cenu vyhnat ještě víše.
Čtěte také
Většinu těchto problémů včetně negativních dopadů na klima by mohl vyřešit bioplyn, respektive biometan, který je klimaticky šetrný a zároveň ho lze vyrábět kdekoliv.
Jde o směs metanu a oxidu uhličitého s malým množstvím vody a dalších látek. Vzniká třeba na skládkách komunálního odpadu nebo v čističkách odpadních vod, a lze ho vyrábět i z energetických zemědělských plodin nebo zbytků ze zemědělské produkce.
Produkce bioplynu roste
Dnes se bioplyn využívá třeba v takzvaných kogeneračních jednotkách k výrobě tepla a elektřiny. Dá se ale také vyčistit do té míry, že z bioplynu vznikne biometan. A ten svými vlastnostmi a složením v podstatě odpovídá zemnímu plynu.
Čtěte také
Je možné ho natlačit do plynovodního potrubí, natankovat do aut a autobusů, topit s ním v domácnostech. Navzdory tomu ale dnes biometan vyrábí v Česku jen jedna stanice. Na evropské úrovni má bioplyn už značnou podporu a jako celek pak Evropa dokonce patří mezi přední světové producenty této suroviny. Produkce navíc v posledních letech stále roste.
Tématu se věnuje Natura Ondřeje Nováka, poslechněte si ji.
Související
-
Jan Fingerland: Američané změnili názor na plynovod do Evropy, konec projektu potěší Moskvu i Ankaru
Do spolupráce ve Středomoří nečekaně zasáhla Bidenova vláda. Dala totiž najevo, že už nepodporuje projekt plynovodu, který by snížil závislost Evropy na dodávkách z Ruska.
-
Nejsilnější ekonomický nástroj proti Rusku je teď plynovod Nord Stream II, uvažuje komentátor
Napětí na hranici mezi Ruskem a Ukrajinou trvá, prezident Biden ale prohlásil, že Západ do případného konfliktu nezasáhne zbraněmi. Jak účinné jsou ekonomické sankce?
-
Ceny plynu sníží otevření plynovodu z Ruska. Na jaře se vrátí na loňskou úroveň, odhaduje analytik
Jak a kdy se promítne zdražení elektřiny společnosti ČEZ do tarifů pro maloodběratele? Vladimír Kroc se ptal analytika společnosti ENA Jiřího Gavora.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.