Válka na Ukrajině popožene odklon Evropy od ruského plynu, dekarbonizaci ale nezastaví

Evropa v roce 2019 spotřebovala zhruba 7 tisíc PJ (petajoule) ruského zemního plynu. V roce 2020 spotřeba kvůli pandemii koronaviru a ekonomickému útlumu mírně klesla, ale loni už bylo na trzích vidět oživení.

Čtěte také

Přerušení dodávek plynu z Ruska? Byla by to zásadní a velmi drsná změna pro Evropu, říká Václav Bartuška

Mimo jiné i kvůli tomu cena zemního plynu začala strmě růst z osmnácti eur za megawatthodinu na osmdesát eur a hodnota této komodity na trzích láme stále nové a nové rekordy. Přitom navzdory vyhrocené situaci ruský plyn do Evropy stále proudí.

O plynu se v Evropě dlouho mluví o jako takzvaném přechodovém palivu mezi energetikou založenou na ropě a uhlí a čistou energetikou, která bude spoléhat zejména na obnovitelné zdroje. Zemní plyn byl totiž až do loňského roku relativně levný a dostupný, a jeho spalování produkuje jen poloviční emise oxidu uhličitého oproti uhlí nebo ropě.

Hlavní složkou zemního plynu je ale metan, který se kvůli únikům při těžbě a dopravě zemního plynu dostává do atmosféry. A vzhledem k tomu, že metan má asi 80 krát silnější skleníkový efekt než oxid uhličitý, celkovými dopady na klima tak může uhlí nebo ropu dokonce překonat.

Náhradu nemáme

Ačkoliv by z mnoha ohledů bylo lepší se bez ruského plynu obejít, rychlou náhradu zatím nemáme. Do Evropy toto palivo momentálně proudí i z Norska, severní Afriky nebo z Kataru, malé až nepatrné množství se těží i v Maďarsku, Česku nebo Bulharsku.

Plynovody z ostatních zemí ale výpadek ruského plynu, který pokrývá 42 % evropské spotřeby, nahradit nedokáží. USA a další země jsou schopné Evropě nabídnout i kapalný zemní plyn, LNG, který je ale velmi drahý a růst poptávky může jeho cenu vyhnat ještě víše.

Čtěte také

Libor Dvořák: Ruské hrátky s dodávkami plynu do Evropy

Většinu těchto problémů včetně negativních dopadů na klima by mohl vyřešit bioplyn, respektive biometan, který je klimaticky šetrný a zároveň ho lze vyrábět kdekoliv.

Jde o směs metanu a oxidu uhličitého s malým množstvím vody a dalších látek. Vzniká třeba na skládkách komunálního odpadu nebo v čističkách odpadních vod, a lze ho vyrábět i z energetických zemědělských plodin nebo zbytků ze zemědělské produkce.

Produkce bioplynu roste

Dnes se bioplyn využívá třeba v takzvaných kogeneračních jednotkách k výrobě tepla a elektřiny. Dá se ale také vyčistit do té míry, že z bioplynu vznikne biometan. A ten svými vlastnostmi a složením v podstatě odpovídá zemnímu plynu.

Čtěte také

Konference v Glasgow možná vyzve k urychlení odklonu od uhlí a ropy. Proč by to mohl být průlom?

Je možné ho natlačit do plynovodního potrubí, natankovat do aut a autobusů, topit s ním v domácnostech. Navzdory tomu ale dnes biometan vyrábí v Česku jen jedna stanice. Na evropské úrovni má bioplyn už značnou podporu a jako celek pak Evropa dokonce patří mezi přední světové producenty této suroviny. Produkce navíc v posledních letech stále roste.

Tématu se věnuje Natura Ondřeje Nováka, poslechněte si ji.