Proč orangutani slézají ze stromu
Největším stromovým zvířetem světa je orangutan bornejský. Na stromech je závislý a zprávy o jeho pohybu na zemi jsou velmi vzácné. Nová studie ale ukazuje, že orangutani na Borneu slézají na zem mnohem častěji, než se vědci domnívali. Toto chování může být částečně ovlivněno lidskou činností.
Výzkum orangutanů bornejských (Pongo pygmaeus) probíhal v letech 2006 až 2013 na 16 místech Bornea. Záznamy z 1409 kamerových pastí umístěných na zemi prokázaly, že ze stromů sestupují orangutani obou pohlaví a všech věkových kategorií. Častěji ale po zemi cestovali dospělí samci, kteří měli plně vyvinuté typické samčí znaky jako široké tváře a vaky pod hrdlem. Naznačuje to, že pohyb po zemi je důležitou součástí přirozeného chování bornejských orangutanů a že narušování životního prostředí jej pouze modifikuje. Orangutani z těžce narušených oblastí totiž byli pozorování na zemi stejně často jako ti, kteří žili v téměř nedotčených primárních pralesích.
Schopnost orangutanů pohybovat se po zemi má své klady i zápory. Zvýšená terestrialita je může vystavovat zvýšenému riziku predace, setkání s lidmi a také s neznámými patogenními mikroorganismy. První dvě rizika ale naštěstí podle vědců nejsou tak významná, jak by se mohlo zdát. Na rozdíl od Sumatry na Borneu nežijí tygři, kteří by mohli zabít dospělého orangutana. Pouze nehlídaná mláďata by mohla padnout na oběť prasatům vousatým (Sus barbatus) a levhartům obláčkovým (Neofelis nebulosa).
Největším nepřítelem bornejských orangutanů tak zůstává člověk. Ten se ale na ně zaměřuje spíš ve chvílích, kdy se lidoopi pohybují korunami stromů. Tehdy jsou velmi hluční a dobře viditelní, zatímco na zemi se pohybují téměř neslyšně.
Můžeme tak doufat, že převáží klady a pohyb po zemi umožní orangutanům vyrovnat se s určitým stupněm fragmentace pralesů a přinese jim nové zdroje potravy. Potřebovalo by to především oněch plných 70 % bornejských orangutanů, kteří žijí v ostrůvkovitých, lidmi využívaných porostech či modifikovaných pralesích, které ztratily mnoho ze svých původních vlastností.
Zdroj: University of Leicester, Scientific Reports
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
