Zlepšuje se společenská nálada, Čechům přesto vadí tak trochu všechno, shrnuje sociolog Buchtík

Za zlepšením nálady obecně stojí uklidnění společenské situace po volbách a spokojenost voličů současné koalice s výsledkem a politickým zastoupením. Když se podíváte detailněji, kteří lidi jsou spokojeni, tak nálada se otočila podle toho, koho jste volila, a největší zlom vytváří voliči hnutí ANO, kterých je zkrátka hodně,“ vysvětluje.

Čtěte také

Polarizace je jedním z největších problémů ve společnosti, míní trend forecasterka Louženská

V datech je zároveň patrné i rozdělení společnosti na dvě skupiny – voliče současné vládní koalice a aktuální opozice, mezi nimiž jsou minimální překryvy a společenské mosty. Spolu s povolební spokojeností zároveň lehce narostla i důvěra v demokracii, s fungováním státu je aktuálně spojených 47 procent Čechů.

„Zvýšení není nějak velké, i před to bylo kolem 43 procent, takže důvěra v demokracii je solidní,“ říká Buchtík. „Nevypadá to tak, protože je to jenom půlka lidí, ale když se podíváme dlouhodobě, tak v Česku, když něčemu důvěřuje 40 procent lidí, tak je to vlastně fajn.“

Hodně zdrojů frustrace

Za zvýšením spokojenosti částečně stojí i zlepšení ekonomické situace, které domácnosti pozorují i ve svých rozpočtech. Naopak mezinárodní politika se na vnímání společenské nálady nepodepisuje, přestože Čechy globální problémy trápí a znejišťují.

Čtěte také

Od nenávisti k zastrašování. Na sítích přibývá „varování“ před muslimy, židy, gayi, říká filozof

Mezi faktory, které na pocity a společenskou náladu naopak mají velký vliv, patří lokální problémy a subjektivní pocit zapojení se.

„Vliv na naši spokojenost nemají, možná nepřekvapivě, jenom peníze, ale je to samozřejmě i zdravotní stav. Nejvíc pocit životního štěstí ale ovlivňuje to, jestli se necítíte osaměle,“ podotýká Buchtík. „Osamění je největší prediktor toho, že budete v životě smutní.“

Obecně je ale podnětů k nespokojenosti mnoho a často jsou podmíněné individuální situací jednotlivce. Pro někoho může být překážkou ekonomická situace, pro někoho kulturní otázky či politická situace.

„Zdrojů frustrace je hodně a jsou různé pro různé sociální skupiny. Mezi základní frustrace bych přidal i to, že svět se dynamicky proměňuje. Zatímco pro některé z nás je ta proměna spíš příležitostí, pro jiné lidi je hrozbou a pro třetí je to prostě jenom nutnost,“ srovnává.

Čtěte také

Nejhorší konec? Ležet v posteli a mít pocit promarněnosti, říká Bagarová a radí, jak mít dobré stáří

Svou roli hrají sociální sítě, společenské konvence nebo kognitivní zkreslení, protože lidský mozek má jen omezenou možnost srovnání s okolím. To se následně projevuje v rozhodování, hodnocení svého okolí i zastávaných hodnotách.

„Rok 2026 bych popsal jako rok českého pragmatismu. V Čechách slyšíme dobře na peníze, protože se dají počítat a zároveň je pragmatické koncentrovat moc, anebo když ji nemáte, říkat s tím nemůžete nic udělat,“ uzavírá Buchtík.

„Příběh, na který bude hodně lidí slyšet, je, že hodnoty jsou v lepším případě naivní, protože je nemůžete prosazovat proti těm silnějším. A v horším případě škodlivé, protože cesta do pekel je rámována dobrými úmysly.“

Byla politika dříve důvěryhodnější? Jsou Češi hodnotový národ? A existuje česká varianta amerického snu? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Moderuje Světlana Witowská.