Proč neměli staří Egypťané rakovinu?

Skutečné pozdvižení vyvolala mezi odborníky studie Rosalie Davidové z University of Manchester a Michaela Zimmermana z Villanova University v Pennsylvanii zveřejněná prestižním vědeckým časopisem Nature Reviews Cancer. Oba vědci prostudovali důkladně stovky staroegyptských mumií a narazili na jediný nesporný případ nádorového onemocnění. Stopy po rakovině konečníku objevili u mumie obyvatele oázy Dakhleh, který zemřel zhruba před 1 700 roky.

Zimmerman a Davidová prověřili i lékařskou literaturu ze starého Egypta a antického Řecka. Ani tam nenarazili na popisy nádorových onemocnění. Stejně tak vyšlo naprázdno i jejich pátrání po projevech rakoviny na kosterních ostatcích domácích i volně žijících zvířat od starověku až po pravěk. Podle obou autorů se začala rakovina vyskytovat hojněji v 17. století a v posledních dvou staletích zaznamenala tato choroba vzestup, který ji vynesl na přední místo mezi příčinami úmrtí v současném světě. Dnes umírá na nádorové onemocnění každý osmý obyvatel Země. Podle Zimmermana a Davidové je rakovina „vynález člověka“. Tato choroba se začala hojněji vyskytovat, až když člověk znečistil životní prostředí karcinogenními látkami a zcela nevhodně změnil svůj jídelníček.

„V průmyslově vyspělých zemích je rakovina po kardiovaskulárních chorobách druhou nejčastější příčinou úmrtí, ale ve starověku byla neuvěřitelně vzácná. V přírodě se nevyskytuje nic, co by vyvolávalo tvorbu nádorů,“ říká Rosalie Davidová.

Onkologové a další odborníci s takovými závěry nesouhlasí. Namítají například, že neklamné stopy po zhoubných nádorech byly odhaleny i na fosíliích dinosaurů. V pravěku a starověku se lidé nedožívali vysokého věku. Většina nepřežila třicítku. V takto nízkém věku jsou i dnes zhoubné nádory celkem výjimečnou záležitostí. Rakovina většinou udeří až ve stáří. Moderní civilizace prodloužila velkému počtu lidí život za hranici, kdy se už může rakovina projevit. Po osmdesátce lze nalézt nějakou formu nádoru prakticky u každého člověka. Výhrady mají odborníci i k závěrům vyvozovaným z analýz kosterních nálezů. Na kostrách zůstávají stopy po nádorových onemocněních jen výjimečně. Výjimkou jsou samozřejmě nádory kostí.

Současný životní styl nesporně přispívá k vyššímu výskytu rakoviny. K významným faktorům, které dnes zvyšují počty nádorových onemocnění a které byly ve starověku neznámé, patří kouření. Svou roli mohou sehrát i další změny životního stylu. Významným faktorem pro vznik rakoviny prsu je věk při prvním porodu. Ve starověku a pravěku se ženy stávaly matkami velmi záhy, což mělo pro jejich zdraví celou řadu neblahých následků. Úmrtnost matek byla vysoká. Těhotenství v raném mládí je však mohlo paradoxně chránit před rozvojem nádoru prsu.

Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 22.10.2010 v 9:00.