Pro oslabení viru nic nehovoří, počet nakažených klesá díky opatřením, říká biochemik Konvalinka

4. červen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jan Konvalinka u přenosového vozu

Italský lékař Alberto Zangrillo, který vede milánskou nemocnici San Raffaele, tvrdí, že koronavirus ztrácí na síle a stává se méně smrtícím. Světová zdravotnická organizace  (WHO) ale toto tvrzení odmítá. Podle ní o tom neexistuje důkaz, nezměnila se ani přenosnost, ani závažnost nákazy. Jsem na straně WHO, říká biochemik Jan Konvalinka.

„Ten italský lékař vůbec žádné argumenty neuvádí. Je to nešvar, který se tady rozmohl, že významní odborníci, v poslední době zejména lékaři, házejí do vzduchu autoritativní tvrzení, pro která nemají žádné důkazy. Argumentují jen svým názorem, svými osobními zkušenostmi s pacienty. Jako vědec a přírodovědec toto nemohu přijmout,“ vysvětluje prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum a vedoucí výzkumné skupiny na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.

Čtěte také

Čím to tedy je, že počet nakažených v Evropě klesá? „Pro oslabení viru nic nehovoří, na genetické úrovni nevidíme žádné dramatické změny, které by to mohly objasnit. Pokles počtu nakažených se dá mnohem snáze vysvětlit tím, že všechny evropské země přijaly velmi ostrá až drakonická opatření, aby šíření bránily, a všechny také testují a nakažené izolují. Čili jak by se virus mohl šířit?“

Podle Konvalinky navíc všechno hovoří pro to, že k poklesu nebezpečnosti koronaviru přispělo i to, že je veřejnost více opatrná. Jistí si tím ale být nemůžeme, dodává.

„Navíc díky tomu, že už nejsou zavaleny jednotky intenzivní péče, mají lékaři více času se pacientům věnovat. Také získali spoustu zkušeností. Plus už se masivně používá remdesivir a další preparáty, které mají nějakou účinnost. To vše může rozhodovat o tom, že epidemie pomalu ustupuje a smrtnost se může pomalu snižovat,“ shrnuje biochemik.

Není to zázračná pilulka

Do klinických testů na remdesivir se zapojí i děti. Používání experimentálního přípravku nedávno schválila Evropská léková agentury i pro pacienty s lehčím průběhem.

Čtěte také

„Je to opravdu jediný preparát, který opakovaně ve velkých klinických testech dává pozitivní výsledky. Méně příznivé je, že ty výsledky nejsou senzační. Můžeme tedy potvrdit, že lék funguje, není to však zázračná pilulka, která by vyléčila pacienty a zachraňovala masivně životy,“ vysvětluje.

„Z klinických studií ale vyplývá, že snižuje smrtnost o 30 % čili docela hodně. Pokud by se aplikoval velmi brzy a masivně a kdyby se našel způsob, jak ho aplikovat nějakým sprejem, a na tom firma pracuje, byly by účinky pravděpodobně ještě lepší,“ myslí si Konvalinka.

Švédsko? Za rok se ukáže

Vyhodnocení důsledků opatření, která zavedly jednotlivé země, bychom měli podle Konvalinky znát co nejdřív. „Protože opravdu může přijít druhá vlna. Úplné zastavení ekonomiky napodruhé už nebude možné a musíme najít konkrétní zásahy, které mají největší efekt. Pro mě bude zajímavé zjistit, jaký je rozdíl mezi Británií, Holandskem, Belgií a Švédskem,“ naznačuje.

Čtěte také

Švédsko zvolilo pro boj s epidemií odlišnou strategii než jiné evropské státy: nepřistoupilo k úplnému omezení veřejného života.

„Mně se líbí, když se stát chová ke svým občanům jako k dospělým lidem a apeluje na jejich zdravý rozum, dá jim informace, doporučení a nezakazuje. Navíc si všichni uvědomujeme obrovské ekonomické, sociální a psychologické důsledky přísných opatření, která přijala většina evropských zemí. Třetí důvod je, že jsem přírodovědec a mám rád experimenty. Švédsko jako jediná země šlo jinou cestou. Bude tak moct srovnávat data. Což je pro vytváření modelů velmi atraktivní a zajímavé,“ popisuje.

„Nelíbí se mi, že se to interpretuje tak, že Švédsko promořuje. To nikdy nebyla pravda. Jejich cílem nebyla kolektivní imunita, oni prostě nechtěli poškodit ekonomiku. Řekl bych, že ještě pořád nemůžeme říct, jak to dopadlo. To půjde až za rok a možná se ukáže, že Švédsko na tom nebude tak špatně, jak to teď vypadá,“ dodává docent Jan Konvalinka.

Jak hodnotí roli Světové zdravotnické organizace v případě koronaviru SARS-CoV-2? Mají testy na dětech jiná pravidla? Jak máme rozumět tomu, že se jako lék proti koronaviru bude zkoumat i ibuprofen? Nejen na tyto otázky odpovídal ve vysílání Českého rozhlasu Plus moderátorce Barboře Tachecí.

Spustit audio

Související