Svět se změnil, ale koronavirem to nekončí, předpovídá Václav Cílek

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Václav Cílek

Jak se koronavirová krize odrazí v životě společnosti a v hodnotovém žebříčku každého z nás? Nejen o tom hovoří host jediné české stanice mluveného slova a pořadu Leonardo Plus geolog Václav Cílek.

„Z historické analýzy je patrné, že morová rána, když budu koronavirovou krizi tak nazývat, tak jde vždy o krizi kompozitní,“ uvádí vědec. V komplexní krizi je namícháno mnoho faktorů od zemědělství až po ekonomiku. „Ale v kompozitní krizi jde o jevy, které spolu zdánlivě nesouvisejí, aby se pak ukázalo, že souvisely, například cena potravin a virus.“

Pro mě je virová pandemie jen úvodem k něčemu dalšímu a nevím k čemu. Nevím, co udělá americká burza na podzim a tudíž i světová ekonomika. Takže si oddechněme, ale bude to oddych hlavně k tomu, abychom načerpali síly a promysleli vztahy, možnosti a další krizové scénáře. Myslím, že tato anomálie bude nějakým způsobem pokračovat.
Václav Cílek

Geolog prý nechce zanášet nejistotu do společnosti. „Jde o to, abychom se zase všichni nevrhli bláznivě do víru nějakých činností, protože stále je čas zastavit se, doplnit zásoby, pokud to jde a zamyslet se.“

Krize ukázala mnoho o nás samotných. „Na Čechy pořád nadáváme, ale ukázalo se, že nejsme tak beznadějný národ. Ale i ta solidarita se v jednu chvíli vyčerpá. Teď jsme si solidaritu mohli nacvičit způsobem, který většinu lidí nestál moc energie... A to je velmi dobrý trend.“

„Také se ukázalo, že mnohé ženy zvládaly krizi mnohem lépe než muži. Od premiérky Nového Zélandu až po hlavní lékařku v Ohiu, ženy zvládaly situaci rychle, starostlivě a zároveň lidsky,“ chválí Cílek.

Koronavirus jako začátek plíživé revoluce

„Koronavirová krize také přinesla otázku samozásobitelství. Můžete být klidně samozásobitelem v oboru okurek, rajčat, možná cibule... Má proto smysl se vracet ke starým věcem jako je prodej ze dvora.“

Cílek ostatně považuje manuální práci a kontakt s půdou za ověřené způsoby odpočinku. „Jako by z vás to špatné odcházelo třeba do té země a nějak se to proměňovalo. Určitě je to v tom hmatu, v opaku virtuálna.“

Češi jsou dost rozumní, takže čekám, že si spíš teď koupí basu piva a někde ji spolu vypijí, než že půjdou slavit do velké restaurace. Bláznivá 20. léta 20. století byla reakcí na Španělskou chřipku, kdy si lidé kompenzovali válečná léta a hrůzy pandemie... Byla i spousta lidí, kteří si řekli: pojďme si užívat život rozumným a klidným způsobem... Reakce dnes proto budou rozdílné, ale asi opravdu velké.
Václav Cílek

Geolog je pevně přesvědčený, že touto krizí se svět změnil. „Musíme o něm proto nově uvažovat. Také koronavirus pravděpodobně není ta poslední věc, která nás může vychýlit z rovnováhy.“

„Tak jako Američani po skončení Občanské války udávali roky jako před válkou a po ní, tak i koronavirus je pro mě začátek pomalé a plíživé revoluce, která nezačala výstřelem z Aurory, ale vešla zadním schodištěm pro služky a skoro neviditelně tady s námi bude žít dál,“ konstatuje Václav Cílek.

Celý pořad si poslechněte v audiozáznamu.

Spustit audio
autoři: Tereza Hrstková , Ondřej Čihák

Odebírat podcast

Související