Pro někoho možná jsem i šotouš, připouští drážní inspektor Štěpán Esterle

14. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Tisíce lidí obdivovaly v sobotu v Železničním muzeu v Lužné historické vagony a lokomotivy

Znáte Brejlovce, Bardotku nebo Eso? Jsou to jména našich lokomotiv. „Jejich přezdívky jsou často provázeny s nějakým příběhem. Nedávno se objevila nová lokomotiva, které se říká Gargamel – to byl takový mstitel u Šmoulů – a v depu ji moc rádi nemají. Ostatně i současná barva Český drah je šmoulová,“ vysvětluje inspektor Drážní inspekce Štěpán Esterle.

Štěpán Esterle, host pořadu Hovory

Inspektor železnici miluje už od svých dětských let. V 18 letech se stal průvodčím a dnes vyšetřuje železniční nehody a neštěstí. O lidech, kteří sledují, fotografují a neustále jezdí vlaky, se trochu hanlivě říká, že jsou to šotouši. Takový člověk ví o vlacích první i poslední.

Čtěte také

„Já neříkám, že nejsem šotouš. Vůbec etymologie tohoto slova je velmi zajímavá, ale pro někoho možná jsem i šotouš,“ nakonec připouští. Svou zálibu spojil se svou profesí, což v případě nehod a jejich fotografování už mnohokrát využil.

Dokumentuje poškození drážních vozidel při takzvaných mimořádných událostech.

„Možná i kvůli tomu, že mám zálibu ve fotografování, dokumentuji místo nehody. Protože veškerá dokumentace, která se pořídí na místě, je nevratná. Když pak v jednu chvíli řeknete, že je dán souhlas s odklizením místa, tak už to, co tam je, nevrátíme.“

Musíme se pořád učit

Drážní inspektor se podle Štěpána Esterleho neustále učí. „Každá mimořádná událost má svá specifika, a tak se člověk dostane k technickým normám, o kterých předem ani moc nevěděl. Takže na místě je potřeba mít představu i o tom, co se vám bude hodit v budoucnu.“

Takové vyšetřování trvá měsíce, někdy i rok, takže je čas nastudovat podrobnosti, což je i součást práce inspektora.

Historická lokomotiva, Jemnice

Drážní inspekce je oficiálně nezávislý národní orgán pro odborné šetření mimořádných událostí v dopravě a má pouhých 38 inspektorů.

„Asi jsem měl štěstí, protože když jsem nastupoval, tak sháněli víc lidí. Taky je tady ale podmínka, že nesmíme mít žádnou vedlejší činnost spojenou s drážní dopravou. To znamená, že kdyby to chtěl dělat třeba strojvedoucí, tak nesmí jezdit, což leckdy brání tomu, aby se k nám hlásili zkušenější lidé,“ poznamenává.

Na jednu stranu není podle inspektora úzký vztah s praxí na škodu věci, na druhou by hrozil střet zájmů.

Inspekce už neděláme

Označení funkce drážního inspektora je teď už jen historický název. „Pochází z dob, kdy jsme mohli přijít a namátkově kontrolovat. Toto právo nám už od 1. dubna 2017 nepřísluší. Od té doby se totiž zabýváme pouze šetřením mimořádných událostí,“ popisuje Esterle.

„Kdyby totiž na nás byla prevence a zároveň vyšetřování toho, co je špatně, ocitli bychom se ve střetu zájmů. Takže tato agenda byla převedena na Drážní úřad,“ vysvětluje.

Tichá lokomotiva

Štěpán Esterle se těší na blízkou budoucnost. „V poslední době nastal velký trend interoperability, což je evropský cíl, kdy by drážní vozidlo mělo jako kamiony jezdit z Prahy do dejme tomu do Amsterdamu. To s sebou přináší investice, a to hlavně do zabezpečovacího zařízení ETCS, což je evropský vlakový zabezpečovač, který by měly mít všechny vozy napříč Evropou.“

Pro jedno vozidlo může stát až 15 milionů korun, takže si dopravce bude muset brzy rozmyslet, jestli raději nekoupit vozy nové. „Jsou tady signály, že z velké části skutečně dojde k obměně a přijdou nová vozidla,“ dodává.

Celý rozhovor Petra Viziny najdete v audiozáznamu.

autoři: Petr Vizina , lup
Spustit audio

Související