Návrat Šlechtičny. V Brně je po dlouhých opravách zpátky parní lokomotiva z roku 1947
Říká se jí Pětasedma anebo taky Šlechtična. Řeč je o černé parní lokomotivě z roku 1947, která se nedávno vrátila do Brna po třech letech z opravárenského depa. Na obnově stroje se podíleli pracovníci Centra historických vozidel Českých drah v Lužné u Rakovníka.
„Vystřídala depa v Košicích, Žilině, Bohumíně, Přerově a Nových Zámcích, až se v roce 1958 ocitla v Brně, kde zůstala až do současnosti,“ říká Josef Vendolský, vedoucí Centra historických vozidel Českých drah.
Na svou poslední jízdu vyjela lokomotiva v roce 2017, kdy byl zjištěn velmi špatný stav tendru – zásobníku vody a uhlí, který si lokomotiva vozí s sebou. „Ta oprava se v podstatě rovnala novostavbě, kdy byl nově vyroben podvozek, vodojem, uhlák včetně příslušenství.“
Brněnská stopa lokomotivy se ještě váže k bývalému kapitánovi lodi z Brněnské přehrady, Petru Tučkovi. Ten na opravu historických vlaků v závěti odkázal jeden a půl milionu korun. On sám byl železniční nadšenec. „Není to úplně obvyklý dar, o to více si jej vážíme. Zpravidla jsou lokomotivy opravovány z různých grantových či dotačních prostředků. Což byl případ i tendru k Šlechtičně, který byl opraven z dotačních prostředků ministerstva dopravy.“
Kdy by lidé mohli lokomotivu znovu vidět na kolejích?
„Zatím je to předčasné, ale doufáme, že jak to situace dovolí, objevit by se mohla například v druhé polovině května na trati mezi Břeclaví a Lednicí v rámci tamních víkendových jízd historických vlaků,“ dodává Vendolský.
Související
-
V Brně opravují kotel legendární lokomotivy. Šlechtična se na...
Specialisté v Brně opravují kotel legendární parní lokomotivy řady 475, které se přezdívá Šlechtična. Stotunový stroj tahal rychlíky po československých tratích bez...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.