Primátor Zenkl utíkal z komunistického Československa v kufru osobního auta
Jeden z aktérů událostí let 1938 i 1948. Muž, který nacistům tak ležel v žaludku, že ho s dalšími významnými představiteli československého života poslali do koncentračního tábora. Předseda druhé nejsilnější poválečné strany. Klíčový představitel československého exilu po roce 1948. Tím vším byl Petr Zenkl.
Čtěte také
Petr Zenkl se narodil v roce 1884 v Táboře jako osmý z jedenácti dětí krejčího. Vystudoval filozofii a klasickou filologii. Zprvu se živil jako učitel češtiny a napsal dokonce několik učebnic. V mládí vstoupil do národně socialistické strany. Za tuto stranu byl zvolen zastupitelem a později i starostou Karlína.
Od roku 1922 zasedal v zastupitelstvu hlavního města. Orientoval se především na sociální problematiku. Pracoval jako předseda sociálního výboru na ministerstvu sociálních věcí a později se stal ředitelem Ústřední sociální pojišťovny. Zasadil se například o vybudování Masarykových domovů pro potřebné. V roce 1937 byl za národní socialisty zvolen primátorem Prahy.
V rozhlasovém archivu je kolem pětadvaceti nahrávek, na kterých je zachycen Zenklův hlas. Tou nejstarší je beseda z roku 1934 na téma sociální péče a sociální pojištění. Zenkl zde vystupuje ještě jako ředitel Ústřední sociální pojišťovny. Dalšími účastníky debaty jsou poslanec Lev Winter a tajemník Svazu průmyslníků Bohumil Sottner.
Může překvapit, že debatující řeší vlastně podobné problémy, jako řešíme v sociální oblasti dnes: dostatečnou výši pojištění, zatížení, které pojištění představuje pro zaměstnavatele, a také zneužívání sociální pomoci.
Nesmíme se opustit sami
Nejvíce zvukových záznamů s hlasem Petra Zenkla pochází z jeho předválečného primátorského období. Je mezi nimi například rozsáhlá reportáž ze Zenklova slavnostního uvedení do funkce, nebo záznam z přivítání československých letců, kteří se vrátili z mezinárodního leteckého mítinku v Curychu, odkud si přivezli deset medailí (z toho tři zlaté) a v celkovém hodnocení skončili druzí.
Čtěte také
V době Zenklova působení ve funkci primátora se Praha chystala na X. Všesokolský slet, který se konal v létě roku 1938. I k této události se váže řada nahrávek: zdravice krajanům v Americe, kteří se na slet chystají, nebo pozvánka pro děti z celého Československa do Prahy. Praha tehdy oslovila všechny školy v republice, aby vybraly po dvou žácích, které pražský magistrát na své náklady dopraví do hlavního města, kde budou bydlet v pražských rodinách a magistrát jim opět na vlastní náklady připraví zajímavý program.
Emotivní jsou pak nahrávky Zenklových projevů z období sudetské krize. „Jestliže nás někdo opustil v těchto těžkých chvílích, nesmíme se opustit sami. Pilni budeme a pevni jen tehdy, jestliže zachováme ukázněný klid,“ vyzýval Zenkl spoluobčany 22. září, kdy byla na protest proti přijetí britsko-francouzského ultimáta vládou Milana Hodžy vyhlášena generální stávka.
Když rudá vystřídala hnědou
Druhou světovou válku prožil Petr Zenkl v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald, odkud ho v dubnu 1945 osvobodila americká armáda. Po válce se vrátil do Československa, kde opět zaujal funkci pražského primátora. Zároveň byl zvolen do čela národních socialistů. Strany, která byla ve volbách v roce 1946 druhá za komunisty.
Zenkl se stal místopředsedou vlády a čekalo ho poslední dějství jeho pobytu v Československu. I když si s předsedou vlády a komunistické strany Klementem Gottwaldem tykal, bylo mu čím dál jasnější, že o přátelení s demokratickými stranami komunisté nestojí. Je to patrné z jeho projevu z dubna roku 1947 u příležitosti přejmenování pražské Bučkovy ulice na Rooseveltovu.
Zenkl (v předtuše nedobrého směřování země) zde jednak připomíná Masaryka a jeho zásady, ale především Rooselveltovy Čtyři svobody, které americký prezident vytyčil v roce 1941: svobodu slova a přesvědčení, svobodu vyznání, svobodu od nedostatku a svobodu od strachu.
Zenklovi ani dalším demokratickým politikům se nepodařilo tyto svobody ubránit před komunisty. V únoru 1948 se změnil režim a Petr Zenkl se dostal pod stálý dohled Státní bezpečnosti. V srpnu roku 1948 se svou ženou Pavlou opustil Československo v kufru auta amerického velvyslanectví.
Celý pořad si můžete poslechnout v audiu.
Související
-
Politik a bratr prezidenta Vojta Beneš chtěl v únoru 1948 postupovat proti komunistům razantněji
Zatímco Edvarda Beneše si dnes vybaví kdekdo, málo se ví, že nebyl jediným z deseti sourozenců Benešových, kteří to v politice „někam dotáhli“.
-
Leden 1948. Stále funguje koaliční vláda, polodemokracie a...
Napětí několika posledních měsíců a „dořešení“ téměř všech okolních zemí sovětského bloku dávaly tušit, že na počátku roku 1948 je Československo takříkajíc na řadě...
-
Hubert Ripka – muž, který věřil, že se jde se Sověty dohodnout
Před 125 lety, 26. července 1895, se narodil Hubert Ripka. Politik, novinář, ministr několika vlád a významná osobnost českého poúnorového exilu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
