Leden 1948. Stále funguje koaliční vláda, polodemokracie a nemocný Beneš

26. leden 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Petr Zenkl-projev při sletovém průvodu 1938

Napětí několika posledních měsíců a „dořešení“ téměř všech okolních zemí sovětského bloku dávaly tušit, že na počátku roku 1948 je Československo takříkajíc na řadě. Pouze osud Rakouska nebyl stále jasný.

Leden 1948. Země má za sebou odmítnutí Marshallova plánu, katastrofální sucho, narůstající problémy v zásobování i fungování znárodněného průmyslu, změnu mocenských poměrů na Slovensku i stále tísnivější zahraničně politickou situaci.

Nekomunistická část občanů se vzrůstajícími obavami sleduje začišťovací operace v Polsku, Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku, Jugoslávii, Albánii a sovětské okupační zóně v Německu (budoucí NDR). Dořešit zbývá stranou ležící Finsko, okupačními zónami rozdělené Rakousko a Československo. Stále ještě zde funguje koaliční vláda, prezident Edvard Beneš (slabý a nemocný) a jakási polodemokracie, byť z logiky věci nestabilní.

Národně socialistický ministr spravedlnosti Prokop Drtina 21. ledna v Národním shromáždění hovoří o pozadí Krčmaňské aféry. Třem nekomunistickým ministrům – Petru Zenklovi, Prokopu Drtinovi a Janu Masarykovi – byly zaslány krabičky s výbušninou. Komunistická policie se snažila případ ututlat, ale vyšetřovací orgány ministerstva spravedlnosti prokázaly, že šlo o komunistickou akci. Jde vlastně o poslední větší veřejně známou aféru před komunistickým pučem.

V dochovaných rozhlasových nahrávkách tato klíčová událost ledna 1948 zmiňována není. Přesto jsou zde zvuky, které by o několik týdnů později již vzniknout nemohly (či by nebyly odvysílány).

Rozhovor s lidickými ženami a jejich dětmi (nalezenými v Německu a navrácenými k nám) vedl prostřednictvím překladatelky americký novinář Sloane. Jde o velmi syrový materiál, který postrádá jakékoliv náznaky pozdějšího zneužívání lidické tragédie komunistickou propagandou. Z obsáhlejší a místy technicky nepříliš kvalitní nahrávky jsme vybrali několik ukázek.

Památník Lidice chce ukázat, jak po válce žily lidické ženy

Filip Hauptman, pamětník z dob zakládání Sokola a účastník jeho prvních sletů. vzpomíná na činnost této tělovýchovné organizace a zamýšlí se nad jejím posláním. Z velmi obsáhlého dokumentárního rozhovoru jsme vybrali několik klíčových pasáží.

Veřejná schůze vlády 22. ledna byla rovněž věnována sokolské myšlence, v tomto případě chystanému XI. sokolskému sletu, který se měl konat v červenci. Na schůzi hovořili tehdejší starosta Sokola Antonín Hřebík, předseda Národního shromáždění Josef David a předseda vlády Klement Gottwald. Z každého projevu jsme vybrali ilustrační ukázku.

Z poválečného období se, až na výjimky, nedochovaly nahrávky zpravodajských relací a pořadů. Jednou z nečetných výjimek je pak v lednu odvysílaná sumarizace činnosti Organizace spojených národů za rok 1947, která je zcela v režii komunistické propagandy. Obsahuje však také dosti komické pasáže. Těžko s odstupem určit, zda šlo o záměr či kouzlo nechtěného. V pořadu zazní ukázky z pasáží čistě propagandistických i poněkud humornějších.

autor: Pavel Hlavatý
Spustit audio