Ostrý dialog Ludmily Pelikánové
Jméno Ludmily Pelikánové dnes zná už jen málokdo. Herečka, která ve své filmografii nemá žádný film, a dokonce se u ní neuvádí ani žádná divadelní role, přestože zcela jistě nějaké měla. Její doménou totiž byla recitace angažované poezie a agitace.
Narodila se v roce 1915, v době protektorátu působila v divadle Uranie, po válce – až do svého odchodu do důchodu – v Divadle na Vinohradech. Byla autorkou či spoluautorkou několika knih o přednesu. Zemřela v zapomnění v roce 1993.
Dokonce ani v rozhlasovém archivu se nedochovalo větší množství zvukových záznamů jejích vystoupení. Zachované nahrávky jsou však velmi zajímavé.
Vybrali jsme ukázky, ve kterých zasloužilá umělkyně a nositelka řady dalších ocenění, hovoří o svém působení v době 2. světové války. Podle jejích vlastních slov si jejího působení povšiml sám K. H. Frank. Na její pořady se chodili dívat dokonce i partyzáni, kteří byli jinak zalezlí v hlubokých lesích.
Zasloužilá členka KSČ
Uslyšíte, jak se Pelikánová rozhovořila o svém poválečném vstupu do Komunistické strany Československa i o svém působení mezi vojáky, které oblažovala údernými zájezdovými pořady angažované poezie (vojáci se proti tomu nemohli nijak bránit).
V dalších ukázkách vzpomínala na poválečné slavení prvních májů a byla pyšná na pochvalu, které se jí dostalo od jednoho z hrobařů naší kultury – Zdeňka Nejedlého. Na dochované nahrávce natočené k dvouletému výročí sovětské okupace se v roce 1970 nadšeně rozplývá nad „spojeneckou pomocí“. Obdivně hovoří i o V. I. Leninovi.
V několika vybraných úryvcích pak hovoří o svém pojetí recitace angažované poezie. Téma, které bylo pro Pelikánovou stěžejní i ve vystoupení na prvním sjezdu normalizačního Svazu československých dramatických umělců 6. února 1978. Z této nahrávky jsme zařadili alespoň úvodní část. V pořadu zazní i další autobiografické fragmenty z jejího života.
Premiérový pořad z cyklu Archiv Plus najdete v audiozáznamu. Připravil Pavel Hlavatý.
Související
-
Krvavé jaro 1950: proces s Miladou Horákovou, projev Marty Gottwaldové a slovo dostali i dělníci
Jaro 1950 je nejvýznamněji spjato s procesem s Miladou Horákovou a společníky, nebyl ale jediný. Nadšení z krvavého budování bylo ostentativně vyjadřováno širokými vrstvami
-
Péče o památky za socialismu aneb Jak stranovláda opravila zlatou kapličku
Jestli se v něčem můžeme měřit se světem, tak v počtu památek. Podle UNESCO konkurujeme zemím jako Francie, Itálie, Německo či Japonsko. Můžeme být pyšní i na péči o ně?
-
Ženy a ženská emancipace v předválečném vysílání
Už přes sto let mají české ženy plné volební právo. Při volbách do senátu a parlamentu v dubnu roku 1920 ho mohly poprvé naplnit, a to jako voličky, ale i kandidátky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
