„Příčetný člověk by to teď nedělal.“ WHO varuje před úpravou lidského genomu, zatím to není bezpečné

Úprava genomu nebyla nikdy jednodušší. Díky relativně levné a jednoduché metodě CRISPR/Cas9, které se také přezdívá genetické nůžky, dokážou vědci rychle a přesně zasáhnout do genomu a například vystřihnout a nahradit závadný úsek či konkrétní gen.

Čtěte také

Genetické nůžky pomáhají poznávat i opravovat DNA. Za jejich objev získaly Nobelovu cenu dvě vědkyně

Potenciál pro léčbu je obrovský, ale také to otevírá cestu ke změnám, které by se přenesly i do další generace – tedy i k cílené úpravě genomu potomků, aby například měli určitý vzhled nebo vylepšené vlastnosti.

Metodu takto poprvé využil čínský biofyzik Che Ťien-kchuej. V roce 2018 na kongresu v Hongkongu oznámil vytvoření geneticky upravených dvojčat, u kterých se snažil vyloučením konkrétního genu vytvořit odolnost vůči viru HIV.

Bude to trvat ještě dlouho

Kontroverzní případ rozpoutal velkou debatu nejen mezi vědci. Che byl odsouzen na tři roky vězení i finanční pokutě a řada institucí začala řešit, jak editování lidské DNA regulovat. WHO sestavila poradní výbor 18 expertů z celého světa, který po dvou letech přišel se sérií doporučení. Mimo jiné varoval, že na úpravu lidských dědičných buněk je příliš brzy.

Čtěte také

Zdokonalit lidské vlastnosti? Nůžky na DNA by mohly pomoct proti dědičným nemocem, věří biochemik Jínek

„Úprava genomu, která umožní změny dědičně přenášet, je naprosto odlišná věc. Proto by teď příčetný člověk neměl uvažovat o tom, že tyhle techniky bude provádět. Jednoduše to není dostatečně bezpečné a účinné. Nejsme na to připravení i s ohledem na etická a společenská kritéria,“ uvedl v rozhovoru pro agenturu Reuters jeden ze členů výboru, britský embryolog Robin Lovell-Badge, který působí ve Francis Crick Institute v Londýně.

Také ovšem zdůraznil, že v budoucnu by mohli genetici zbavit řadu rodin „kletby“ v podobě dědičných nemocí.

Dovedete si představit velký potenciál metody v dlouhodobém horizontu. Ale to se bavíme o vzdálené době, ne o současnosti.
Robin Lovell-Badge

„Určitě by to mohlo být přínosné. Například by to umožnilo rodičům, jejichž dítě by mělo genetickou chorobu, přivést na svět dítě, které by bylo zdravé. Ale navíc pak by už ani další generaci potomků ta nemoc nehrozila. Takže si dovedete představit velký potenciál v dlouhodobém horizontu. Ale to se bavíme o vzdálené době, ne o současnosti,“ připomíná Lovell-Badge.

„Abychom tyto techniky dostali do stavu, kdy je půjde takto použít, bude to trvat ještě dlouho. Jestli se to vůbec povede. A jak už jsem zmínil, také by to muselo být přijatelné,“ dodává.

Dohled, spolupráce a společné patenty

Problém je, že pomocí technologie také lze napáchat nedozírné škody, které se pak můžou propsat do dalších generací. Experti WHO se shodli na tom, že související studie by měly být pod dohledem. I proto už organizace iniciovala vznik mezinárodního registru studií lidského genomu.

Čtěte také

Metoda CRISPR znamená revoluci v genetickém inženýrství. Pomůže i s koronavirem?

Experti také doporučili státům, aby v této oblasti více spolupracovaly, hlídaly a hlásily neetické a nezákonné zneužití metod pro úpravu lidské DNA.

V neposlední řadě také vyzvali země, aby pomohly zajistit rovnocenný přístup k patentům, s nimiž se vývoj genového inženýrství pojí. WHO a potažmo OSN se tak snaží mezi členskými státy rozproudit debatu o regulacích i s ohledem na etické a právní otázky.

Vácha: Běhá z toho mráz po zádech

„To, že tento dokument vzniknul, je velmi dobře,“ myslí si biolog a římskokatolický kněz Marek Vácha, který je přednostou Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Čtěte také

Kněz a biolog Marek Orko Vácha: Vize pro občanskou společnost. Být realistou znamená věřit v zázraky

„Jde o to, aby byly zavedeny nějaké standardy pro celý svět a aby i užitečnost technologie genomového editování se dostala nejen k bohatým státům, ale i těm chudým. Ty techniky jsou velmi dobré. Že může dojít k jejich zneužití, je věc druhá,“ podotýká Vácha s tím, že ze strany WHO jde o snahu podnítit globální debatu o bioetice, protože konečná pravidla jsou v rukou států a jejich občanů, kterým může využití metody v budoucnu pomoct, ale i uškodit.

Když uděláte takovou změnu v raném embryu, tak ten človíček po narození bude mít změnu patrnou ve všech buňkách svého těla.
Marek Vácha

„Technologie CRISPR/Cas9 je skvělá a pomůže nám v léčbě obrovské spousty nemocí. To se týká HIV, srpkovité anémie a někdy v budoucnu snad i třeba amyotrofické laterální sklerózy, spousty druhů rakovin,“ těší se Vácha a pokračuje:

„Na druhou stranu jsou tady závažné etické otázky. Pokud bychom tím chtěli měnit DNA lidských embryí, tak z toho samozřejmě trošku běhá mráz po zádech. Když uděláte takovou změnu v raném embryu, tak ten človíček po narození bude mít změnu patrnou ve všech buňkách svého těla. Také ji předá svým případným dětem, vnoučatům a tak dále.“

Čtěte také

Editace DNA umožní vznik nové genetické aristokracie. Rodiče mohou chtít dokonalé děti, varuje Vácha

„Takže toto je obrovská etická otázka, zejména pokud vaše práce nedopadne úplně dobře. Ta technologie přeci jen ani dnes ještě není na té úrovni, aby se používala klinicky. Stále jsme ve fázi testování. To, co udělal Che Ťien-kchuej, bylo strašně nezodpovědné,“ podotýká Vácha.

Sám má za to, že úprava lidského genomu představuje největší bioetickou otázku současnosti, která může změnit budoucnost a zdraví člověka jako máloco.

Úmluva z roku 1997: jen pro léčebné účely

Přístup různých zemí k editaci lidského genomu se dnes liší. Teď jde o to, jestli se podaří zavést mezinárodní standardy a dohled. Česko v současnosti patří mezi signatáře Úmluvy o lidských právech a biomedicíně Rady Evropy z roku 1997.

Čtěte také

Zdraví prospěšný chmel? Na změně jeho genetického kódu pomocí nůžek CRISPR-Cas9 pracují čeští vědci

„Ta úmluva už v době svého vzniku byla kompromisním textem. Byla snaha dát Evropě určitý rámec a jednotlivé země si můžou stanovovat zákony, které budou přísnější, ale ne volnější. Tato Oviedská konvence obsahuje slavný článek 13. Ten říká, že pokud budeme provádět zásahy do lidského genomu, tak je lze provádět jedině pro preventivní, diagnostické nebo léčebné účely, ale pouze tehdy, pokud není cílem jakákoliv změna genomu některého z potomků. V roce 1997 to bylo docela jednoduché, protože to ještě nikdo neuměl. Ale teď je tenhle článek přesně to, o co se hraje,“ připomíná Vácha.

V roce 1997 to bylo docela jednoduché, protože zasahovat do genomu ještě nikdo neuměl.
Marek Vácha

A odkazuje na zprávu o úpravě lidského genomu, kterou loni v září vydalo uskupení amerických akademií věd a britské Královské učené společnosti. Dokument, který zabíhá do větších biomedicinských detailů než zpráva WHO, konstatuje, že případnému klinickému využití zmíněných technik k úpravě dědičných buněk by měla předcházet rozsáhlá celospolečenská diskuse a preklinické testování.

Dokument také radí nejprve omezit léčbu touto cestou na homogenní choroby, což jsou dědičná onemocnění způsobené změnou na jediném genu.  

Poslechněte si reportáž Štěpána Sedláčka.