Genetické nůžky pomáhají poznávat i opravovat DNA. Za jejich objev získaly Nobelovu cenu dvě vědkyně
Genetickými nůžkami CRISPR-Cas9 je možné editovat dědičnou informaci nebo třeba zneškodňovat viry. Právě za jejich objevení dostaly Nobelovu cenu za chemii dvě spolupracující vědkyně: Jennifer Doudnaová a Emmanuelle Charpentierová. Akademici ale upozorňují, že ruku v ruce s podobnými objevy musí přicházet i rozumná pravidla pro jejich používání.
Když bakterie přežije nákazu virem, schová si na památku část virové dědičné informace. Když ji potom virus nakazí znovu, bakterie je schopna v jeho dědičné informaci vyhledat úsek, který se shoduje s tím, který má v paměti, a dědičnou informaci přestřihnout, tedy rozdělit v daném místě molekulu DNA nebo RNA. Tím virus zneškodní.
Právě tak vysvětlil Claes Gustafsson z Nobelova výboru princip, kterž Doudnaová a Charpentierová rozvíjely.
Čtěte také
„Společně přišly na to, že bakteriální mechanismus CRISPR-Cas9 je programovatelný. To znamená, že je schopen vyhledat a ustřihnout úsek v molekule dědičné informace podle libovolného zadání. Uvnitř bakterie jako zadání slouží ona sbírka předchozích virových nákaz, ale je možné jako vzor předložit třeba nějakou genetickou poruchu z lidského genomu,“ popisuje vědecký redaktor Českého rozhlas Martin Srb.
V letošním roce vědci poprvé na člověku vyzkoušeli genovou či „crisprovou“ léčbu srpkovité anémie, to je dědičná porucha krve. Postižený člověk má deformované červené krvinky a nejsou schopny tak dobře přenášet kyslík. Genetické nůžky ale umožňují vyjmout krvetvorné kmenové buňky z pacientovy kostní dřeně, opravit v nich genovou mutaci a pak je vrátit zpět.
Kromě léčby dědičných onemocnění může nástroj sloužit také ke genetickým úpravám při šlechtění rostlin.
K velkému vědění patří rozumná pravidla
Objev dvou vědkyň ale přináší i otázky. „Zástupci výboru, kteří cenu udělili, tvrdí, že ji udělili za objev nástroje, ne za jeho využití,“ zdůrazňuje redaktor Srb.
Čtěte také
„Obor chemie totiž zachází s mnoha jedovatými a nebezpečnými látkami, ale když se s nimi zachází správně, jsou velmi užitečné. Ruku v ruce s objevováním těchto nástrojů proto musejí přicházet i rozumná pravidla pro jejich používání, zdůraznili akademici. Konkrétně CRISPR-Cas9 není jenom nástroj pro vyslovené genetické modifikace nebo vylepšování genomů, ale je také nezbytný při základním výzkumu, pomáhá k porozumění existujícím genomům,“ vysvětluje redaktor.
Genetické nůžky se používají k odstříhávání úseků DNA od sebe. „Pouhé čtení genomu totiž vědcům mnoho neřekne o jejich funkci, potřebují je zkoumat v akci – jenomže to většinou geny mluví jeden přes druhý. Lepší proto je, když je mohou jeden po druhém oddělovat. To se dá dělat různými způsoby, ale genetické nůžky tuto práci urychlily. To je mnohem důležitější přínos metody CRISPR-Cas9 než eticky sporné genetické modifikace,“ dodává Srb.
Celé vysvětlení metody CRISPR-Cas9 od Martina Srba si můžete poslechnout v audiozáznamu.
Související
-
Transfuze krve už není ruská ruleta. Nobelova cena míří k objevitelům hepatitidy C
Harvey Alter, Charles Rice a Michael Houghton objevili virus hepatitidy C. Letos získali Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Jejich objev zvýšil bezpečnost transfuzí.
-
Za hmotu, která sama o sobě nemůže existovat, dostal Nobelovu cenu. „Přírodu neovládáme,“ říká fyzik
Extrémně chladnou hmotu, kterou Albert Einstein a Šatendranáth Bose popsali asi před sto lety, dokázal vytvořit Wolfgang Ketterle. I o tom mluví v exkluzivním rozhovoru.
-
Nemám rád název teorie Velkého třesku, přiznává exkluzivně laureát Nobelovy ceny James Peebles
James Peebles se podílel na objasnění hluku zachyceného pokusnou anténou. Šlo o zbytky záření, které ve vesmíru zůstaly po Velkém třesku. Přibližuje to exkluzivně pro Plus.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka