Celosvětová databáze DNA pomůže rychle odhalit, proč i mladí mohou prodělat těžký průběh COVID-19
Vědci zjišťují, jak naše genetická výbava ovlivňuje průběh nemoci. To povede k vývoji cílenější léčby i rozpoznání dalších rizikových skupin.
Těžký průběh nákazy virem se neomezuje jen na seniory nebo lidi trpící chronickým onemocněním či oslabenou imunitou. Objevuje se i u mladých lidí, kteří žádným jiným onemocněním netrpěli. Vědci se snaží zjistit, jakou roli při těžkém průběhu nákazy hraje genetická výbava.
Ovlivňuje pestrost lidských genů průběh nákazy?
Mezinárodní databáze COVID-19 Host Genetics Initiative chce zjistit, jaké geny ovlivňují průběh nemoci. Zahrnuje dosavadní studie zabývající se lidskou DNA obecně i nové informace z výzkumu, ve kterém vědci na základě souhlasu sbírají od konkrétních lidí údaje o jejich genetické informaci.
Vědci vytipují dva extrémy: lidi s opravdu těžkým průběhem onemocnění a dále ty, kteří nemocí prošli téměř bez symptomů. Tyto skupiny pak porovnají. Budou přitom brát ohled na to, aby se srovnávané případy příliš nelišily v jiných ohledech (věkem, fyzickým stavem).
Čtěte také
Data jsou získávána z velkých biobank, které po několik let hledají souvislost mezi DNA a zdravotním stavem. Databázi vytvořili Mark Daly a Andrea Ganna z finského Institutu molekulární medicíny. Zapojily se do ní univerzity a vědecká pracoviště z celého světa včetně Spojených států, Itálie nebo Španělska. Projektu se účastní i jedna z největších biobank na světě, která sídlí ve Velké Británii. Má data od půl milionu lidí.
Podle Ondřeje Šedy z Ústavu biologie a lékařské genetiky 1. lékařské fakulty UK je velkou výhodou celého výzkumu fakt, že vědcům stačí získat informace o průběhu COVID-19. „Rovnou můžou pracovat, oni DNA už totiž znají,“ poznamenává. Biobanky zároveň mají souhlas se zpracováním DNA.
Vědci nemusejí sbírat nové vzorky DNA a to celý analytický proces velmi urychlí.
Ondřej Šeda
Varianty genů možná způsobují různou odolnost
Genetika je jen jednou z mnoha složek, které průběh infekce určují. Zásadní roli ale hrají odlišné receptory, kterými se virus do těla dostává.
„Úrovně genetické odolnosti vůči infekci jsou různé,“ říká Marián Hajdúch z Institutu molekulární a translační medicíny. „Můžou být určeny kapacitou imunitního systému, způsobem imunitní odpovědi, ale také jsou dány například variantami jednoho genu, jeho polymorfismy, které se realizují v receptorech umožňujících vstup viru do buňky.“
Čtěte také
Takové různé receptory jsou vlastně různými druhy zámků, které mohou způsobit, že se do nich klíč, tedy virus, nevejde. Podobně virus HIV využívá pro vstup do buňky specifický receptor, ale část populace ho má nastaven tak, že virus není schopen receptor využít. Díky tomu jsou někteří lidé vůči HIV infekci odolní. V případě COVID-19 ale zatím nemáme dostatek informací.
„Varianty jednoho genu mohou u různých lidí způsobovat větší, nebo menší odolnost,“ potvrzuje Ondřej Šeda. V případě výzkumu koronaviru se ale nejspíš nebude jednat jen o jediný gen.
„Je to jenom jeden ze střípků mozaiky. Odolnost vůči infekčním onemocněním je totiž takzvaný komplexní znak. Bylo by nejlepší a nejjednodušší, kdyby za to byl zodpovědný jeden gen. Ve skutečnosti jsou to ale spíš desítky genů,“ říká Šeda. Podle něj o odolnosti člověka rozhoduje nejen kombinace genetických variant, ale obecně i jeho fyzický stav.
Výzkumy teprve probíhají, takže nelze s jistotou říct, že za rozdílný průběh onemocnění opravdu mohou geny. Pravděpodobnost tu ale je. Hlavním cílem projektu COVID-19 Host Genetics Initiative je identifikovat lidi, kteří jsou k těžkému průběhu onemocnění nejnáchylnější, a získat tak vodítko k možné účinné léčbě.
Související
-
Jsem na náš národ strašně pyšný, přiznává Průša, autor ochranných štítů z 3D tiskáren pro lékaře
Dobrovolníci ve spolupráci s neziskovkami rozvážejí jídlo seniorům, šijí se roušky a Josef Průša spolu s celou komunitou 3D tiskařů tiskne ochranné zdravotnické štíty.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.