Zdraví prospěšný chmel? Na změně jeho genetického kódu pomocí nůžek CRISPR-Cas9 pracují čeští vědci
Prostřednictvím metody CRISPR-Cas9 lze velmi přesně upravit konkrétní část genetické informace a tuzemští výzkumníci ji úspěšně otestovali na genu pro výrobu listových barviv. V současné době pracují na úpravě genomu tak, aby pozitivně ovlivnili tvorbu látek důležitých například v pivovarnictví nebo farmacii. Ve světě už byla technologie aplikována například na některé druhy zeleniny, ovoce nebo u okrasných rostlin.
„Speciální enzym – tedy ty vlastní molekulární nůžky – dokáže DNA nastřihnout a následuje oprava zlomu, o kterou se snaží rostlina svými přirozenými mechanismy. Ten zlom už ale není napraven do stejného stavu a gen se potom stává nefunkčním,“ vysvětluje Tomáš Kocábek z Ústavu molekulární biologie rostlin Biologického centra Akademie věd.
Čtěte také
Pomocí molekulárních nůžek je možné vyřadit část genomu, zodpovědnou za nežádoucí vlastnost rostliny. Čeští vědci už nyní spolupracují s americkou laboratoří, která chce tímto způsobem vytvořit chmel odolný proti padlí.
A ve hře je i myšlenka na to vyšlechtit takový chmel, který by měl posílenou tvorbu látek s příznivými zdravotními účinky. Mezi zdraví nejprospěšnější patří xantohumol, který má protirakovinové účinky. Chmel ale obsahuje i antioxidantní a protizánětlivé látky.
„Snažíme se se pracovat na tom, jak by se dal obsah těchto látek v chmelu zvýšit. Ale k tomu potřebujeme znát, které geny to řídí a regulují,“ říká Kocábek.
V praktickém využití ale odborníkům zatím brání přísné stanovisko Evropské unie ke geneticky modifikovaným organismům, kam podle vědců neprávem řadí i metodu CRISPR-Cas9.
„Zásadní je, že my do rostliny nevnášíme stabilně cizí gen. Existují různé fígle, jak zabránit tomu, aby se gen při této metodě do rostliny trvale začlenil,“ vysvětluje Kocábek.
Více si poslechněte v audiozáznam, metodu vysvětluje Ondřej Ševčík.
Související
-
Čeští vědci objevili způsob, jak vyhledat jizvy na DNA
Poškozená genetická informace se dokáže sama opravit, ne vždy ale správně a často i spravené buňky negativně ovlivňují funkce genů nebo výskyt dědičných onemocnění.
-
Editace DNA umožní vznik nové genetické aristokracie. Rodiče mohou chtít dokonalé děti, varuje Vácha
Tím je schopnost současné vědy chirurgicky přesně najít konkrétní místo v DNA člověka, a opravit, co je třeba. To s sebou nese nejen klady. Moderuje Eva Hůlková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka